• Menu

  • Shop

  • Languages

  • Accessibility
Visiting Info
Opening Hours:

Sunday to Thursday: ‬09:00-17:00

Fridays and Holiday eves: ‬09:00-14:00

Yad Vashem is closed on Saturdays and all Jewish Holidays.

Entrance to the Holocaust History Museum is not permitted for children under the age of 10. Babies in strollers or carriers will not be permitted to enter.

Drive to Yad Vashem:
For more Visiting Information click here

Zpravodaj pro pedagogy holocaustu 2015

Texty a překlady: Denisa Glacová, Sheryl Ochayon, 
Franziska Reiniger, Miriam Mouryc 
Editor: Miriam Mouryc. 
Design a produkce: Rivka Nisnkoren, Rachel Karlinsky.
Kontakt: czech.education@yadvashem.org.il

Zmařené naděje

Zmařené naděje

Výstava se týká historie, která začíná v okamžíku, kdy většina příběhů 2.světové války končí. Představuje veřejnosti fakta, která se ve veřejném prostoru neobjevují.
Autorem výstavy je Martin Šmok.
Více informací o výstavě
Read More...
T.G.Masaryk a židé (Židé), židé (Židé) a T.G.Masaryk: legenda a skutečnost

T.G.Masaryk a židé (Židé), židé (Židé) a T.G.Masaryk: legenda a skutečnost

„Pane presidente, jsem ještě pod bezprostředním dojmem Vašeho vjezdu do Prahy. Vzpomínal jsem za války se ženou co chvíli na Vás, vzpomínali jsme Vaší rodiny a věřili jsme, že zvítězíte [...] Na venkově jsou u nás protižidovské pogromy. V Rataji u Uhlířských Janovic byl vyrabován obchodník Wittler, jeho žena a on zraněni, v Písku, Pečkách, Kolíně, Poděbradech, Nymburce atd. se tyto dny před Vaším příjezdem “loupí. Oběti jsou z 99% židé. Dostáváme strašné dopisy z venkova.
Read More...
Paměti zachycené v uměleckých dílech přeživších holocaustu

Paměti zachycené v uměleckých dílech přeživších holocaustu

Přesto, že jsme zvyklí vyprávění obětí holocaustu jen poslouchat nebo je číst, není to jediný možný způsob, jak si tato svědectví připomínat a zaznamenávat je. Někdy jsou slova dokonce nedostatečná. Někteří lidé si pak proto namísto slov zvolili papír, malířské plátno, keramickou hlínu a další materiály, díky kterým mohli lépe vyjádřit širokou škálu svých pocitů.
Primo Levi napsal:1Při mnoha příležitostech si my, přeživší nacistických koncentračních táborů, všímáme, jak malé množství slov je vhodných k popisu našich zkušeností....
Read More...
Rozhovor s absolventkou semináře v Jad Vašem

Rozhovor s absolventkou semináře v Jad Vašem

PhDr. Veronika Válková vystudovala latinu a historii na FFUK a oba tyto předměty vyučuje na šestiletém Gymnáziu Na Pražačce v Praze 3. Sama je absolventkou výtvarné větve tohoto gymnázia. Pod pseudonymem Adam Andres publikuje fantasy - dnes již kultovní sérii Wetemaa (více na www.wetemaa.cz). Pro SPN napsala řadu učebnic dějepisu pro ZŠ a gymnázia a metodických příruček k těmto učebnicím. Má pravidelný sloupek v časopise Rodina a škola. Kromě psaní ráda cestuje po Evropě i mimo ni (nejraději na Island), hraje na klavír, fotografuje (zvlášť broučky), vyšívá,...
Read More...
Kritická analýza fotografií jako historického pramene

Kritická analýza fotografií jako historického pramene

Říká se, že obraz vydá za tisíc slov. Jeden jediný obraz postačí k tomu, aby prezentoval myšlenku tak komplikovanou, že bychom potřebovali stovky slov k jejímu vysvětlení. Jestli je tomu tak doopravdy, potom by fotografie, které jsou odrazem přímé a bezelstné reality viděné skrze fotoaparát, měly být nepřekonatelným a bezkonkurenčním médiem zobrazujícím pravdu – včetně pravdy o holocaustu. Síla fotografií jakožto vyjádření pravdy vychází z jejich „mechanické aury a autentičnosti sdělení“.1 Walter Lippmann, spisovatel a držitel...
Read More...
Rozhovor s Shulamit Imber, pedagogickou ředitelkou Mezinárodní školy pro výuku holocaustu

Rozhovor s Shulamit Imber, pedagogickou ředitelkou Mezinárodní školy pro výuku holocaustu

Tazatelé: Franziska Reiniger a Sheryl Ochayon Otázka: Jak byste řekla, že se v průběhu času změnilo naše chápání podstaty odporu?Odpověď: Řekla bych, že i v minulosti se o tom, co nazýváme odporem, vedly debaty. Mnoho let se izraelská společnost zaměřila jen na ozbrojený vzdor, protože to bylo něco, s čím se mohla společnost lépe identifikovat. Propast mezi diasporní a izraelskou společností vedla k určitému druhu myšlení, díky kterému jsme měli pocit, že se skupinou bojovníků se Izraelci mohou lépe ztotožnit. Když jsem byla mladá, hodně...
Read More...