• Search

  • Menu

  • Shop

  • Languages

  • Accessibility
Visiting Info
Opening Hours:

Sunday to Thursday: ‬09:00-17:00

Fridays and Holiday eves: ‬09:00-14:00

Yad Vashem is closed on Saturdays and all Jewish Holidays.

Entrance to the Holocaust History Museum is not permitted for children under the age of 10. Babies in strollers or carriers will not be permitted to enter.

Drive to Yad Vashem:
Navigate to Yad Vashem with waze
Navigate to Yad Vashem with Google
For more Visiting Information click here
  1. Home
  2. Education & E-Learning
  3. Educational Materials in Other Languages
  4. Mezinárodní škole pro výuku holocaustu
  5. Zpravodaj
  6. Zpravodaj 2013
  7. ŽIDOVSKÁ MENŠINA V ČESKÝCH ZEMÍCH V LETECH 1956-1968. MEZI LOAJALITOU K REŽIMU, ZÁVAZKY K RODINNÉ TRADICI A K JUDAISMU

ŽIDOVSKÁ MENŠINA V ČESKÝCH ZEMÍCH V LETECH 1956-1968. MEZI LOAJALITOU K REŽIMU, ZÁVAZKY K RODINNÉ TRADICI A K JUDAISMU

Blanka Soukupová

doc. PhDr. Blanka Soukupová, CSc., nar. 1965 v Praze, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (etnologie a folkloristika, 1988), kandidátka historických věd (Akademie věd ČR, 1993), habilitace v oboru hospodářských a sociálních dějin na FF UK v Praze (2008), od roku 1993 zaměstnána jako vědecko-pedagogický pracovník Univerzity Karlovy v Praze, Fakulty humanitních studií Autorka tří samostatných monografií, 18 monografií jako vedoucí autorka, desítek studií ve vědeckých časopisech a ve sbornících. Výběr: Česká společnost před sto lety: Identita, stereotyp, mýtus (2000), Velké a malé českožidovské příběhy z doby intenzivní naděje (2005, první monografie o židovských identitách za první republiky), Modernizace, identita, stereotyp, konflikt. Spolenost po hilsneriádě (s P. Salnerem, 2004), Minority - Construct or Reality? On Reflection and Self-realization in History (spolu Z. Jurková, H. Novotná, P. Salner, 2007), Židovská menšina v Československu po druhé světové válce: Od osvobození k nové totalitě (s P. Salnerem a M. Ludvíkovou, 2009), Neklidná krajina vzpomínání: Konkurenční společnství paměti ve městě (2010), Židovská menšina v Československu v letech 1956-1968. Od destalinizace k Pražskému jaru (2011), Společnost českých zemí v evropských kontextech, České evropanství ve srovnávacích perspektivách (s R. Godula-Weclawowicz, M. Hroch, 2012), Mýtus - "realita" - identita. Státní a národní metropole po první světové válce (s M. Hroch, H. Ch. Scheu, Z. Jurková, 2012).

  1. Souhrnně srov. Michal REINMAN, Petr LUŇÁK, Studená válka 1954-1964, Sovětské dokumenty v českých archivech, Brno 2000, Stalinova smrt a změny v sovětském politickém konceptu (s. 1517).  Fáze změn po Stalinově smrti a jejich význam viz Zdeněk MLYNÁŘ, Krize v sovětských systémech 19531981 (Příspěvek k teoretické analýze), Kolín (Köln) 1983, s. 2947.
  2. Michal REINMAN, Petr LUŇÁK, Studená válka …, s. 27; 29; 30-32. Již v polovině května 1960 však došlo k nečekané roztržce. Tamtéž, s. 3234.
  3. Vzhledem k vazalskému poměru Československa k Sovětskému svazu se začalo pracovat na obchodní smlouvě mezi oběma státy až v roce 1963. Předsednictvo ÚV KSČ dohodu schválilo v srpnu 1967. Karel KAPLAN, Kořeny československé reformy, Brno 2000, s. 127-130. Možnost navázání diplomatických vztahů projednávalo pražské vedení v lednu 1967. Tamtéž, s. 132. 
  4. „Rok 1956 uzavíral jeden úsek života komunistického režimu v Československu a otevíral i předznamenával druhý, v mnoha bodech odlišný,“napsal historik Karel Kaplan. Podle něj byla léta 1957-1961 ve znamení střetu mezi mocí a postoji společnosti. Roku 1956 se režim stabilizoval a vrátil se k zákrokům proti církvím. Změnilo se ovšem politické myšlení společnosti a ke slovu se přihlásila mladá generace. Šedesátá léta byla poznamenána především revizemi politických procesů (1963), krizí ideologie, občanskou kritikou, kontakty se západním světem. Zároveň došlo k rozrušení ideové jednoty a akceschopnosti komunistické strany. Ve druhé polovině šedesátých let bylo zřejmé, že ekonomické reformy váznou. Změnami myšlení prošla i střední a starší generace. Hlavním dělítkem společnosti se stal vztah k režimu. Karel KAPLAN, Kronika komunistického Československa, Kořeny reformy 1956-1968, Brno 2008, s. 22-36.
  5. Souhrnně srov. vnější předpoklady československé reformy Karel KAPLAN, Kronika ...
  6. Tamtéž, s. 2627.
  7. Moshe YEGAR, Československo, sionismus, Izrael, Historie vzájemných vztahů, Praha 1997, s. 168.
  8. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé v českých zemích v šedesátých letech 20. století (léta uvolnění a opatrných nadějí v intencích reformního komunismu), in: Monika VRZGULOVÁ, Peter SALNER, Reflexie holokaustu, Bratislava 2010, s. 39, citován dokument Ústřední organizace židů v Československé republice zaujímají stanovisko k procesu demokratické obrody, Věstník židovských náboženských obcí v krajích českých (dále VŽNO), XXX, č. 4 z 1. 4., s. 1.
  9. Národní archiv (dále NA), Ministerstvo školství a kultury (dále MŠK), 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Počet registrovaných členů … k 26. 10. 1966 mimo Slovensko, dat. Praha, dne 27. 10. 1966, zpráva Rady židovských náboženských obcí v krajích českých ministerstvu školství a kultury.
  10. Dne 14. října 1949 projednávalo Národní shromáždění zákon č. 217 o zřízení Státního úřadu pro věci církevní a zákon č. 218 o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Jaroslava RADOUCHOVÁ, Československý stát a katolická církev po únoru 1948, in: Revue dějin socialismu, IX, č. 1, 1969, s. 57. Stať je psána z pozic marxistické historiografie. Na Slovensku vznikl Slovenský úřad pro věci církevní. Margita BORHYOVÁ, Vplyv februárových udalostí na vzťah československého štátu k cirkvám, in: Jaroslav PEJS (Ed.), 40 let církevních zákonů v Československu, Výběr studií a článků k 40. výročí schválení zákonů č. 217 a 218/1949 Sb., 19491989, Praha 1989, s. 226. I tato práce je poplatná době svého vzniku, respektive vládnoucí ideologii.
  11. Margita BORHYOVÁ, Vplyv …, s. 226-227. Hlavy církví schvaloval politický sekretariát ÚV KSČ. Karel KAPLAN, Kádrová nomenklatura KSČ 19481956, Sborník dokumentů, Praha 1992, s. 108. Příjem duchovních vycházel ze zákona o státním zabezpečení platu duchovních všech církví a náboženských společností. Jaroslav MLÝNSKÝ, Dvacetpět let církevních zákonů v Československu, in: ČČH, XXII, č. 5, 1974, s. 665.  Dále viz i NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Návrh. Stanovy židovské náboženské společnosti v krajích českých, s. 1, rok 1963.
  12. Např. na jednání sjezdu v roce 1956 byl tlumočen názor amerických rabínů, kteří ho otiskli v newyorském deníku po návratu z Prahy: “… v Praze, kde bydlí jen 5000 židů, měli jsme možnost se stravovat rituálně v košer lidové restauraci pražské náboženské obce, která je dokonce státem subvencovaná, v Moskvě, kde bydlí 500 000 židů, jsme takovou možnost neměli.“ Církevní tajemník kritickou poznámku o Moskvě ze sjezdové zprávy vyškrtnul. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Sjezd 1956.
  13. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Sjezd 1963.
  14. „Kolman je hlavním podporovatelem aktivizace žid./ovské/ mládeže v Praze (tvrdí Ehrman). Má zřejmě pravdu,“ zapsal si v roce 1965 církevní tajemník Karel Šnýdr. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, K jednání se zástupci pražské ŽNO.  O Ehrmannově loajalitě svědčilo i to, že ve svém projevu na sjezdu Rady židovských náboženských obcí v krajích českých v roce 1959 jako nově zvolený předseda „velmi naléhavě apeloval na všechny předsedy obcí, aby se řídili podle slov, které zde slyšeli od zástupce MŠK …“ NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Sjezd 1959. NA, MŠK, 47/VIII, 1957
  15. NA, MŠK, 47/VIII, 19571966, č. kartónu 58, Rabín Emil Davidovič, Zápis z pracovní schůze představenstva Rady ŽNO … 24. 1. 1960, s. 12.
  16. „Asi v 60 letech stal se náb./ožný/, dal se obřezat. Podle Bendy je to ‚jediný věřící žid v Praze‘,“ zapsal si Karel Šnýdr v roce 1965 o jednom ze členů pražské obce. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, K jednání se zástupci pražské ŽNO.
  17. Např. Emil Davidovič byl od roku 1948 členem závodního výboru ROH a od rodu 1949 členem SČSP. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, Rabín Emil Davidovič, Dotazník, dat. V Praze dne 10. 9. 1956. Richard Feder byl členem SČSP, SPB a pravidelným účastníkem akcí výboru Obránců míru v Brně. NA, MŠK, 47/VIII, (1949) 19571966 (1970), č. kartónu 58, Věc: Návrh na obsazení funkce vrchního rabína ŽNO v Praze, dat. Praha, dne 14. listopadu 1960. 
  18. Např. o inženýru Františku Fuchsovi, místopředsedovi Rady židovských náboženských obcí v krajích českých, církevní tajemník napsal: „Členem KSČ je od sloučení se soc./iální/ dem./okracií/. Před II. světovou válkou pracoval v českožidovském hnutí, byl hlasatelem protisionistických názorů ... ve funkci předsedy … bude odpovědně vystupovat.“ NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Sjezd 1967.
  19. Farkaš byl odsouzen na dva roky vězení, v roce 1958 byl však podmínečně propuštěn. NA, MŠK 47/VIII, (1949) 19571966 (1970), č. kartónu 58, Věc: Návrh na obsazení funkce vrchního rabína ŽNO v Praze, dat. Praha dne 14. listopadu 1960.
  20. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Informace oddělení D I/3 o sjezdu delegátů žno z českých krajů, který se bude konat v Praze ve dnech 8. a 9. 12. 1956, dat. V Praze dne 28. 11. 1956.  Podrobně ke kádrové politice ministerstva Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu k židovskému náboženskému společenství v českých zemích po únorovém převratu: mezi kontrolou, represemi a „blahosklonností“ (Léta 19561968), in: Vlastimila HAMÁČKOVÁ (Ed.), Židé v Čechách, 3, v tisku.
  21. „K církevní hierarchii, jakož i k Vatikánu pro odlišné náboženské založení nemá náklonnost,“ napsal o Federovi Robert Drahorád, církevní tajemník Okresního národního výboru v Kolíně, v roce 1953. NA, MŠK, 47/VIII, 1949 (1957) 1966 (1970), kartón 58, Rabíni.
  22. Souhrnně k hodnocení Richarda Federa, od dubna 1953 oblastního rabína moravského, od února 1961 vrchního rabína, státními orgány srov. Blanka SOUKUPOVÁ, Dr. Richard Feder (26. srpna 1875  18. listopadu 1970), legendární českožidovský rabín. Poválečné „brněnské“ období, in: Petr PÁLKA (Ed.), Židé a Morava, XVII, Kroměříž 2011, v tisku. 
  23. NA, MŠK, 47/VIII, (1949) 19571966 (1970), č. kartónu 58, dat. V Praze dne 21. července 1965.
  24. Autorem nových stanov byl dr. Benjamín Eichler, předseda Židovské náboženské obce v Bratislavě. Rada židovských náboženských obcí v krajích českých hodnotila pro ministerstvo školství a kultury nové stanovy jako pokrok. Pozitivně oceňovala i dobrovolné členství slovenských Židů v obci (staré stanovy počítaly s obligatorním členstvím) a oslabení ortodoxního charakteru stanov. Naopak negativně analyzovala článek šest, podle něhož neměly ženy pasivní ani aktivní volební právo. Stanovy je dokonce vylučovaly z účasti na členských schůzích. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Věc: Návrh nových stanov, Dopis Rady židovských náboženských obcí ministerstvu školství a kultury ze 14. ledna 1963, s. 1 a 2. 
  25. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Stanovy, strojopis, zasláno Slovenské národní radě, rok 1961.
  26. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Sjezd 1963, Návrh. Stanovy židovské náboženské společnosti v krajích českých, 1963, s. 1. Bod IX. (s. 3) připomínal: „Duchovní ŽNS vykonávají svou duchovenskou činnost podle zákona č. 218/1949 Sb.“ K dalším kontrolním mechanismům totalitního státu srov. Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu … 
  27. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58.
  28. Aktivizace se netýkala pochopitelně jen židovské mládeže. Jak napsal Karel Kaplan: „Od roku 1963 narůstaly potíže s mladou inteligencí.“ Karel KAPLAN, Kronika …, s. 61.
  29. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Informace o zanášení nezdravých politických záměrů do činnosti židovských náboženských obcí, dat. 23. června 1965, s. 4.
  30. Tamtéž, s. 1.
  31. I na tomto místě je třeba zmínit celospolečenský trend ateistického tažení, který nesl své ovoce až do roku 1962. V letech 19621963 následoval podle Karla Kaplana mírný vzestup náboženských obřadů. Karel KAPLAN, Kronika …, s. 110.
  32. Informace o zanášení nezdravých politických záměrů do činnosti židovských náboženských obcí. Rodiče těchto dětí údajně buď žádali zastavení této aktivity, anebo ji naopak podporovali, protože chtěli, aby si jejich děti našly židovského partnera. Tamtéž. Za základní znak této mládeže pokládala zpráva její napojení na pražskou inteligenci a její účast na dobových revoltách. Na své kulturní večírky údajně mládež zvala populární zpěváky: Hanu Hegerovou, Karla Gotta a Waldemara Matušku. Tamtéž, s. 2.
  33. Informace o zanášení nezdravých politických záměrů do činnosti židovských náboženských obcí. Složka Řešení, spolupráce se ŽNO a Ústředním svazem ŽNO na Slovensku.  Podrobně k mládežnickým skupinám v Brně a v Praze, včetně přednášek pro mládež, a k diskusím o židovské mládeži mezi židovskou reprezentací a vládními orgány srov. Alena HEITLINGEROVÁ, Ve stínu holocaustu a komunismu, Čeští a slovenští židé po roce 1945, Praha 2007, s. 120-133. 
  34. Jana SVOBODOVÁ, Projevy antisemitismu v českých zemích 1948-1992, in: Jörg K. HOENSCH, Stanislav BIMAN, Ľubomír LIPTÁK, Emancipácia Židov – antisemitizmus – prenasledovanie v Nemecku, Rakúsku-Uhorsku, v českých zemiach a na Slovensku, Bratislava 1998, s. 198.  Dále viz i Jana SVOBODOVÁ, Zdroje a projevy antisemitismu v českých zemích 19481992, Praha 1994, s. 48.
  35. Howard M. SACHAR, Dějiny státu Izrael, Praha 1998, s. 491. K sovětské velmocenské politice po Šestidenní válce na Středním a Blízkém východě, k politice, s níž se Československo bezvýhradně ztotožnilo (10. června 1967 přerušilo s Izraelem diplomatické styky), srov. Karel KAPLAN, Kořeny …, s. 142-154; Howard M. SACHAR, Dějiny státu Izrael …, s. 550551.  K vývoji vztahu mezi SSSR a Izraelem srov. i Petr BROD, Židé v poválečném Československu, in: Václav VEBER (Ed.), Židé v novodobých dějinách, Praha 1997, s. 152153. Stať byla přetištěna in: Jörg K. HOENSCH, Stanislav BIMAN, Ľubomír LIPTÁK, Emancipácia Židov …, s. 181.  Jedině rumunské stranické vedení odmítlo odsoudit izraelskou akci jako agresi. Vladislav MOULIS, Jaroslav VALENTA, Jiří P. VYKOUKAL, Vznik, krize a rozpad sovětského bloku v Evropě 19441989, Ostrava 1991, s. 160. 
  36. Miloš POJAR, Izrael, Praha 2004, s. 63; Moshe YEGAR, Československo …, s. 177-178. K předchozím projevům československé protiizraelské politiky (nulový výsledek jednání izraelské hospodářské delegace v Praze v roce 1957, nulové kulturní vztahy, vyhoštění pracovníka izraelského vyslanectví v Praze v roce 1957, zatýkání Židů, zhoršení možností imigrace do Izraele, sledování izraelských diplomatů v Praze) srov. Moshe YEGAR, Československo …, s. 174175. K jistému uvolnění došlo po roce 1960. V jeho důsledku se v letech 1965 až 1968 vystěhovaly z Československa dva až tři tisíce Židů. Moshe YEGAR, Československo …, s. 176.  Obdobná situace jako v Československu nastala po Šestidenní válce i v sousedním Polsku. Dariusz STOLA, Kampania antysyjonisticzna w Polsce 19671968, Warszawa 2000, s. 213.
  37. Moshe YEGAR, Československo …, s. 179180.
  38. Informace o zanášení nezdravých politických záměrů do činnosti židovských náboženských obcí, s. 4.
  39. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Zpráva o situaci v židovské náboženské společnosti v ČSR, s. 3; Zpráva o činnosti židů v ČSR, s. 1, s. 4, s. 5, 22. července 1958, s. /Josef/ Urban.
  40. Ortodoxní Židé ze Staronové synagogy obvinili Davidoviče, že odstranil z kultové komise nepohodlné osobnosti. Aby dodali své stížnosti váhu na ministerstvu, obvinili rabína i z toho, že na soukromé schůzce ve svém bytě údajně pomluvil před americkým novinářem socialistické Československo. Během následného vyšetřování se zjistilo, že rabín zažádal o vystěhování do Izraele, s jehož diplomatickým zastupitelstvem měl udržovat nedovolené kontakty. Církevní odbor vyslovil, přes snahu Richarda Federa a některých dalších židovských funkcionářů, Davidovičovi nedůvěru. Blanka SOUKUPOVÁ, Dr. Richard Feder … Davidovič chtěl získat místo vědeckého pracovníka ve Státním židovském muzeu v Praze, nakonec se však musel smířit s místem pomocného pracovníka ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v Praze. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, Rabín Emil Davidovič, Informace k případu rabína Emila Davidoviče, s. 3, dopis Karla Hrůzy ústřednímu výboru komunistické strany, dat. V Praze dne 31. října 1960. 
  41. I zde ovšem československé orgány jeho život ovlivňovaly. V roce 1963 se obrátil do Československa synagogální sbor v Saarbrückenu se žádostí o bližší informaci, proč Davidovič opustil Prahu. Církevní tajemník měl odpověď, že rabín odešel na vlastní žádost. Ve skutečnosti byl Davidovič 29. ledna 1960 zbaven rabínské funkce, a to i přes svou zdrcující sebekritiku a přes obhajobu, kterou pronesl ve prospěch svého kolegy Richard Feder. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, Rabín Emil Davidovič. 
  42. Např. první rituální pouť do Terezína Kever Avot v roce 1956 byla zhodnocena takto: „I to byla důstojná a povznášející manifestace jak náboženské piety, tak našeho odhodlání bránit mír proti úkladům fašistů a neonacistů.“ NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Sjezd 1956. 
  43. Zpráva o situaci v židovské náboženské společnosti v ČSR, s. 1.
  44. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, Vyjádření církevního oddělení MŠK.
  45. Tamtéž, s. 1 a s. 2. – Za iniciátory aktivizace židovské mládeže pokládala zpráva zejména Pavla Kollmana, zpěváka Alex. Singera, předříkávače Mendela Pergla, lékárníka Fr. Mergela, učitele na obchodní škole, tlumočníka Mikuláše Rotha. Tamtéž, s. 3.
  46. Tamtéž, s. 3.
  47. Režim předpokládal, že tzv. konečná likvidace náboženství bude spjata s postupem socialismu, který odstraní tzv. sociální kořeny náboženství. Návrh církevního oddělení ÚAV NF na řešení náboženských otázek v ČSR, schválený 30. srpna 1948 na poradě J. Hendrycha, A. Čepičky, J. Taussigové a zástupců církevní komise Ústředního akčního výboru NF. Církevní komise ÚV KSČ 1949-1951, Edice dokumentů, Brno 1994, s. 23. 
  48. Zpráva o situaci v židovské náboženské obci v ČSR, s. 1.
  49. Zpráva o situaci v židovské náboženské obci v ČSR, s. 4. 
  50. NA, MŠK, 47/VIII, (1949) 19571966 (1970), č. kartónu 58, Věc: Návrh na obsazení funkce vrchního rabína ŽNO v Praze, s. 2. 
  51. Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu … 
  52. Neúspěšná byla i snaha získat duchovního z některého z lidově demokratických států. Dopis vrchního rabinátu ministerstvu školství a kultury ze 17. března 1958. Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu …, Složka zajištění židovských duchovních pro Slovensko 1958.
  53. NA, MŠK 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Zápis ze schůze Reprezentace a výboru syn./agogálního/ sboru v Praze z 21. 11. 1965, s. 12. 
  54.  Podrobně ke snahám získat rabína, k vyjednávání židovské reprezentace se státními orgány Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu …
  55. SOUKUPOVÁ, Postoj státu …. 
  56. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé v českých zemích …, s. 39. 
  57. K osudu sovětských Židů srov. Howard M. SACHAR, Dějiny státu Izrael …, s. 548-550.
  58. Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu … 
  59. V roce 1960 nabídla Rada židovských náboženských obcí v krajích českých svá rituální řeznictví národnímu podniku Pramen  maso. Zatímco odbor pro věci církevní označoval takové řešení za politicky správné, ministerstvo vnitřního obchodu se převzetí provozoven bránilo. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1967, č. kartónu 56, Jednání s ministerstvem vnitřního obchodu o předání rituál./ního/ řeznictví do Správy národního podniku Pramen  maso, dat. V Praze dne 29. 2. 1960; dopis náměstka ministra vnitřního obchodu ministerstvu školství a kultury, dat. Praha dne 21. března 1960.
  60. V archivních materiálech jsou dochovány seznamy osob, které odebíraly košer maso z rituální porážky v Karlových Varech. NA, MŠK, 47/VIII, 19571966, č. kartónu 58, zpráva Západočeského krajského národního výboru Plzeň ministerstvu školství a kultury, dat. V Plzni dne 25. 1. 1965.
  61. Např. 15. září 1957 v Kyjově, 14. února 1966 v Ostravě. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé na Moravě v letech 1957-1968: Od destalinizace (říjen 1956) k Pražskému jaru (1968), in: Petr PÁLKA (Ed.), Židé a Morava, XIV, Kroměříž 2007, s. 198, s. 200. 
  62. Blanka SOUKUPOVÁ, Pohledy židovské veřejnosti …, s. 175. 
  63. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Sjezd 1963, Usnesení sjezdu delegátů … ze dne 24. 11. 1963, s. 1. 
  64. K tomu srov. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé na Moravě …, s. 198, s. 199. 
  65. Židovská reprezentace vystupovala opakovaně především proti nebezpečí promlčení nacistických válečných zločinů v Německé spolkové republice v roce 1965. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé v českých zemích …, s. 4142. 
  66. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Sjezd 1967, dat. V Praze dne 29. 1. 1967, podepsán /František/ Fuchs a /Oto/ Heitlinger. 
  67. Karel KAPLAN, Kořeny …, s. 127, s. 133. 
  68. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Návrh organizačního statutu náboženského učiliště „Ješiva“. Podrobně viz i Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu … 
  69. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Složka Zajištění židovských duchovních pro Slovensko 1958, č. 53288/58, dat. 2. XII. 1958, zpráva pro Povereníctvo školství a kultury v Bratislavě, vedoucí odboru pro věci církevní /Josef/ Urban. 
  70. Jeho hlavní starostí bylo v této době udržet statut speciálního muzea, a tím i samostatnost. Hana VOLAVKOVÁ, Poslání státního židovského musea v Praze, Židovská ročenka 5719 (1958-59), s. 4550. 
  71. Zápis ze schůze Reprezentace a výboru syn./agogálního/ sboru v Praze z 21. 11. 1965, s. 2. – Dále viz K jednání se zástupci pražské ŽNO. Rkp. tajemníka /Karla/ Šnýdra. Srov. Blanka SOUKUPOVÁ, Praha v židovské krajině vzpomínání po šoa (K významům pamětních míst a míst v paměti), Léta 1945 až 1989, in: Blanka SOUKUPOVÁ (Ed.), Neklidná krajina vzpomínání, Konkurenční společenství paměti ve městě, Urbánní studie, sv. 1, Praha 2010. 
  72. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56.  Ke sporům dále 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, Dopis Krajského národního výboru v Karlových Varech ministerstvu školství a kultury z 2. prosince 1959, dopis, z něhož vyplývá, že kamenem úrazu byly právě tuzexové poukázky od podpůrné organizace v Ženevě. Karlovarští komunisté si stěžovali, že poukázky dostávali lidé, kteří byli dříve dobře situovaní a kteří nemají kladný vztah k socialistickému zřízení, případně byli vězněni za nedovolené kontakty s vyslanectvím státu Izrael. 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, dopis Krajského národního výboru v Karlových Varech ministerstvu školství a kultury z 23. listopadu 1959, podepsán Josef Strnad. 
  73. „… nedůvěřují Ehrmanovi ani Heitl./ingerovi/ snad ani Fuchsovi,“ zapsal Karel Šnýdr. K jednání se zástupci pražské ŽNO. 
  74. NA, MŠK, 47/VIII, č. kartónu 58, dat. Praha dne 20. dubna 1964. Eliáš Katz od žádosti nakonec ustoupil výměnou za to, že úřady vyhověly žádosti o vystěhování jeho dvou synů: Mózesa a Arona. 
  75. Zpráva o situaci v židovské náboženské obci v ČSR, s. 4. 
  76. Hana VOLAVKOVÁ, Židovské památky v Československu, Židovská ročenka 5718 (1957-58), s. 76 a s. 75. 
  77. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Sjezd delegátů 8. a 9. prosince 1956, Usnesení sjezdu. Dále viz Volné návrhy pro Sjezd delegátů, s. 3.  Na počátku roku 1966 došlo dokonce k poničení hřbitova v Josefské ulici v Praze NA, MŠK 47/VIII, 19571967, č. kartónu 56, Záznam k případům chuligánčiny v objektech Stát./ního/ žid./ovského/ muzea, Karel Šnýdr, dat. 10. II. 1966. 
  78. Podrobně ke stavu židovských hřbitovů srov. Blanka SOUKUPOVÁ, Praha v židovské krajině …, s. 3740.
  79. „Pokud jde o památkové budovy, věnuje jim stát velikou péči,“ prohlásil Oto Heitlinger na sjezdu delegátů Rady židovských náboženských obcí v krajích českých 24. listopadu 1963. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé v českých zemích …, s. 40.  Pouze memorandum z porady o ochraně židovských památek, porady, kterou svolala Státní památková správa do Státního židovského muzea v Praze na 25. dubna 1957, konstatovalo: „Veřejná péče je v podstatě nedostatečná a neúčinná. Veliká většina památek zůstává bez jakékoliv ochrany a péče.“ NA, MŠK 47/VIII, 19571967, č. kartónu 56, s. 2. 
  80. Olga HERBENOVÁ, „Španělská synagoga“, Židovská ročenka 5721 (196061), s. 108. 
  81. Zpráva o situaci v židovské náboženské společnosti v ČSR, s. 4. 
  82. VŽNO, XXII, č. 2 z 1. 2. 1960, s. 7. 
  83. VŽNO, XXV, č. 5 z 1. 5. 1963, s. 6. 
  84. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé na Moravě …, s. 200. 
  85. Jejich přehled viz Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu … Např. na přelomu července a srpna 1960 navštívili Prahu, Lidice, Terezín, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Plzeň američtí rabíni. Program jejich návštěvy srov. NA, MŠK, 47/VIII, 19571966, č. kartónu 58, Návrh na program pobytu amerických rabínů od 29. 7.  3. 8. 1960. 
  86. K tomu srov. Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu … 
  87. Zpráva o situaci v židovské náboženské obci v ČSR, s. 5. 
  88. Zopis předal Rudolf Iltis ministerstvu školství a kultury. NA, MŠK 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, dat. Praha, dne 2. 9. 1959. Paralelně si kancelář stěžovala na vyzbrojování arabských států Československem: „Není tajemstvím, že stát Vašeho pobytu je jedním z hlavních zásobovatelů výzbroje pro naše sousedy.“
  89. NA, MŠK, 47/VIII, 19571966, č. kartónu 58. 
  90. Srov. tajnou zprávu ministerstva školství a kultury ministerstvu zahraničních věcí z 26. října 1960. Ministerstvo si v ní stěžovalo na nekázeň duchovních. NA, MŠK 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58. Obavy státních orgánů narůstaly v souvislosti s plánovanou obměnou na izraelském vyslanectví. Na jaře 1960 při bar micva informoval Rudolfa Iltise řidič izraelského vyslanectví, že do Prahy přijde Livni (Liebenstein), příbuzný Gustava Sichera, ovládající dokonale češtinu. Udání Rudolfa Iltise neslo datum 17. 6. 1960.
  91. NA, MŠK 47/VIII, č. kartónu 58. 
  92. NA, MŠK 47/VIII, č. kartónu 58, Věc: Upozornění nesprávný postup izraelského zastupitelského úřadu, dat. 18. března 1964 a vyřízení, dat. 20. dubna 1964. 
  93. NA, MŠK, 47/VIII, č. kartónu 58, dat. V Praze dne 20. října 1963. 
  94. NA, MŠK, 47/VIII, č. kartónu 58, dat. Bratislava dňa 25. V. 1964, důvěrná zpráva pro Slovenskou národní radu.
  95. NA, MŠK 47/VIII, č. kartónu 58, dat. 29. května 1965. 
  96. NA, MŠK 47/VIII, 1957-1967, č. kartónu 56, rukopis z ledna 1963. 
  97. NA, MŠK 47/VIII, č. kartónu 58, Praha, dne 24. 12. 1964, zpráva Rady židovských náboženských obcí v krajích českých pro ministerstvo školství a kultury. 
  98. NA, MŠK 47/VIII, 1957-1967, č. kartónu 56, Zpráva o jednání ve věci výstavy exponátů Státního židovského muzea v Izraeli. 
  99. NA, MŠK, 47/VIII, 1956-1967, č. kartónu 58, Zpráva předsedy RŽNO Fr. Ehrmanna o pobytu v Polské lidové republice. 
  100. V roce 1956 se uskutečnily první informativní rozhovory v Paříži. Na Goldmannovu výmluvnou otázku, zda se stane Československo členem Světového židovského kongresu, vrchní rabín Gustav Sicher odpověděl vzpomínkou: když byl duchovním v jeruzalémské nemocnici, nabádal pacienty k trpělivosti. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Sjezd 1956, Volné návrhy pro Sjezd delegátů, s. 9. Zpráva o situaci v židovské náboženské obci v ČSR, s. 3 a 4. – V roce 1964 navštívili ČSSR také zástupci Jointu, který usiloval o své obnovení v ČSSR. Tamtéž, s. 4.  Vraťme se však ke Goldmannovi. V říjnu 1966 v Sarajevu, při oslavách 400. výročí příchodu Židů do Bosny a Hercegoviny, informoval Gerhard M. Riegner, generální tajemník kongresu, Františka Fuchse a Otu Heitlingera, že by si Goldmann přál, aby byl během své návštěvy přijat některým z vládních činitelů. NA, MŠK 47/VIII, 19571966, č. kartónu 58, Věc: Návrh na návštěvu Dra NAHUMA GOLDMANNA, presidenta Světového židovského kongresu, v ČESKOSLOVENSKU, dat. Praha, dne 26. 10. 1966, zpráva Rady židovských náboženských obcí v krajích českých. V prosinci 1966 zprostředkoval František Fuchs Karlu Hrůzovi a Karlu Šnýdrovi Goldmannovy názory na Německo. Tamtéž, Zpráva o přijetí inž. Fr. Fuchse, úřadujícího místopředsedy RŽNO dne 21. XII. 1966, záznam Karla Šnýdra, dat. 24. 12. 1966. 
  101. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, Věc: Příprava návštěvy dra. Nahuma Goldmanna v ČSSR, dat. Praha, dne 18. 1. 1967, zpráva Rady židovských náboženských obcí v krajích českých. 
  102. NA, MŠK, 47/VII, 19571967, č. kartónu 56, Informativní zpráva, dat. V Praze dne 24. ledna 1967.  K jednání o Goldmannově návštěvě srov. Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu … Armand Kaplan, člen exekutivy a generální tajemník francouzské sekce kongresu, prosazoval alespoň přijetí ministrem kultury a informací a zdvořilostní návštěvu u izraelského chargé d´affaires. NA, MŠK 47/VIII, 19571966, č. kartónu 58, dat. Praha, dne 18. 1. 1967, zpráva Rady židovských náboženských obcí v krajích českých. 
  103. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, dopis ministerstva kultury a informací ideologickému oddělení ÚV KSČ, dat. V Praze dne 13. února 1967; viz i Informace o rozhovoru s předsedou RŽNO Ing. Fuchsem, dat. V Praze dne 10. března 1967, kde se dočteme: „Na závěr bylo znovu zdůrazněno, že je nutné považovat návštěvu Goldmanna v ČSSR za soukromou, která má náboženský charakter a není možné jí dát charakter státní návštěvy.“
  104. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, Informace, dat. 21. března 1967, podepsán Karel Šnýdr. 
  105. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, Informace o připravovaném pobytu dr. Goldmanna, dat. 21. března 1967, Karel Šnýdr. 
  106. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 58, Zpráva o přijetí inž. Františka Fuchse, úřadujícího místopředsedy RŽNO dne 21. XII. 1966. 
  107. NA, MŠK, 47/VII, 1956-1967, č. kartónu 56, Sjezd 1959, zpráva, dat. Praha, dne 26. 11. 1959, s. 2. 
  108. Ústí nad Labem, VŽNO, XXII, č. 3 z 1. 3. 1960, s. 7.  Ke vztahům Izraele k Německé spolkové republice, včetně dodávek německých zbraní do Izraele srov. Miloš POJAR, Izrael …, s. 61. 
  109. Za příčinu vystěhovalectví ze Slovenska do Izraele označil tehdy Feder velmi výmluvně „slovenský nacionalismus“. NA, MŠK, 47/VIII, (1949) 19571966 (1970), č. kartónu 58. 
  110. Moshe YEGAR, Československo …, s. 177. 
  111. Blanka SOUKUPOVÁ, Pohledy židovské veřejnosti na minulost po šoa (Významy oficiálních „dějin“ pro aktuální přítomnost), in: Peter SALNER (Ed.), Židovská komunita po roku 1945, Bratislava 2006, s. 178; Blanka SOUKUPOVÁ, Židé v českých zemích …., s. 37. 
  112. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé v českých zemích …, s. 39. 
  113. Podrobně k jednáním mezi vládními orgány a židovskou reprezentací Alena HEITLINGEROVÁ, Ve stínu …, s. 4246.  Ještě v lednu 1968 církevní odbor doporučil udělit souhlas s Kaplanovým příjezdem v únoru 1968, ovšem tak, „aby nemohlo dojít k nějaké provokaci tak, jak tomu bylo loňského roku v případě soukromé návštěvy představitele IONTU, pana Jordana“. NA, MŠK, 47/VIII, č. kartónu 58, Názor sekretariátu pro věci církevní, dat. V Praze dne 29. ledna 1968, podepsán (Karel) Hrůza. Nakonec bylo doporučeno, aby se František Fuchs setkal s Kaplanem v Paříži. Při této návštěvě mu měl Fuchs vysvětlit, že v Československu panuje plná náboženská svoboda. Proti Kaplanově návštěvě v Praze se přitom nestavělo ministerstvo vnitra, ale ministerstvo zahraničních věcí. NA, MŠK, 47/VIII, č. kartónu 58, rukopis inženýra K./arla/ Hoffmanna. 
  114. Ruští Židé mohli v omezeném počtu odcházet do Izraele od přelomu padesátých a šedesátých let. Ročně se vystěhovalo 1500 až 2000 osob. Howard M. SACHAR, Historie státu Izrael …, s. 550. K možnostem bezproblémové imigrace rumunských Židů srov. Howard M. SACHAR, Historie státu Izrael …, s. 548; Miloš POJAR, Izrael …, s. 60. 
  115. Materiál k činnosti židovských náboženských obcí v českých zemích, s. 2.  Srov. i Livia ROTHKIRCHEN, The Jews of Bohemia  Moravia, Facing the Holocaust, Lincoln, Jerusalem 2005, s. 290. 
  116. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Zápis ze schůze Reprezentace a výboru syn./agogálního/ sboru v Praze z 21. 11. 1965, s. 4. 
  117. „Tato akce je prakticky nekontrolovatelná … Vyvstává obava, že by podpůrných akcí ze zahraničí mohlo být zneužíváno k ovlivňování činnosti židovské náboženské společnosti v ČSR,“ uváděl o tuzexových poukázkách František Kahuda, ministr školství a kultury v roce 1958. „Vedení RŽNO zjistilo bližší podrobnosti o průběhu této tak zvané ´sociální´ akce vlastně teprve tím, že se při členských schůzích na náboženských obcích a v synagogálních sborech setkalo s bouřlivými protesty členů, kteří nebyli tuzexovými bony obdarováni a domnívali se, že za provádění poukazů odpovídají orgány RŽNO. Je skutečností, že ze Švýcar docházející listiny SSE určovaly v převážné většině jako příjemce osoby, které byly vším jen ne sociálně potřebnými, což právem vyvolávalo odpor členů sociálně slaběji situovaných. Nechutné a bouřlivé projevy zabíraly hlavní čas určených na schůzích k projednávání často velmi závažných jiných otázek a znemožňovaly na obcích, jež byly zahrnovány osobními návštěvami stěžovatelů, jakoukoliv práci,“ uváděla Zpráva o dosavadní činnosti SSE SOCIÉTÉ de SECOURS ET dÉNTR-AIDE se sídlem v Ženevě z roku 1964. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 57. Nakonec však zvítězil zájem o devizy. „Ministerstvo financí, Ústřední likvidátor a Státní banka mají zájem, aby tato akce byla realisována, poněvadž by znamenala valutový zisk,“ uváděla zpráva církevního odboru z 22. února 1958. NA, MŠK, 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 57. 
  118. Informace o některých otázkách v činnosti židovské náboženské společnosti, s. /Josef/ Urban. Podrobně k podporám srov. Blanka SOUKUPOVÁ, Postoj státu … 
  119. NA, MŠK 47/VIII 19571966, č. kartónu 57, Věc: Vyjádření k přijmutí daru od zahraničních židovských příslušníků, vyjádření pro ideologické oddělení KSČ z listopadu 1962. 
  120. NA, MŠK 47/VIII, 1957-1966, č. kartónu 57. 
  121. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé v českých zemích …, s. 39. 
  122. “Politické procesy počátku 50. let jsou chápány jako nejmarkantnější projev a doklad antisemitského zaměření komunistického režimu v jeho stalinistické fázi,“ napsala historička Jana Svobodová. Jana SVOBODOVÁ, Zdroje a projevy …, s. 39. 
  123. Blanka SOUKUPOVÁ, Židé v českých zemích …, s. 39. 
  124. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Sjezd 1963, Řádný sjezd Židovské náboženské společnosti v Čechách se konal dne 24. IX. 1963 v Praze, s. 34. 
  125. NA, MŠK, 47/VII, 19561967, č. kartónu 56, Sjezd 1963. Viz i Blanka SOUKUPOVÁ, Dr. Richard Feder … 
  126. Eduard GOLDSTÜCKER, Vzpomínky 1945-1968, Praha 2005, s. 129; 130. 
  127. Jana SVOBODOVÁ, Projevy antisemitismu …, s. 198. Viz i Jana SVOBODOVÁ, Zdroje a projevy …, s. 48. 
  128. K roztržce s NDR došlo i po výstavě Historica Hebraica, kterou Státní židovské muzeum v Praze uspořádalo v polovině šedesátých let v západním Berlíně. Německý státní sekretář pro věci církevní si tehdy stěžoval Karlu Hrůzovi, svému československému protějšku, že svůj postup nekoordinovalo s východoněmeckými orgány. NA, MŠK 47/VIII, 19571967, č. kartónu 56, dopis datován Berlín 7. září 1965. 
  129. Podrobně ke konferenci Karel KAPLAN, Kronika …, s. 360-363. 
  130. Miloš POJAR, Izrael …, s. 132. 
  131. Karel KAPLAN, Kronika …, s. 511. 
  132. Petr BROD, Židé …, s. 157-158; přetisk, s. 185. 
  133. Přehled autorů a děl tzv. nové vlny a většinových děl se židovskou tematikou viz Tomáš PĚKNÝ, Historie Židů v Čechách a na Moravě, Praha 2001, s. 580-581, s. 582. 
  134. K tomu srov. i Blanka SOUKUPOVÁ, Židé v českých zemích …, s. 49-50. 
  135. K osmdesátinám Maxe Broda, VŽNO, XXVI, č. 7 z 1. 7. 1964 s. 4; -i- (ILTIS), Max Brod v Praze, VŽNO, XXVI, č. 8 z 1. 8. 1964, s. 9. 
  136. Sylva SOUČKOVÁ, Psáno osudem a politikou, Praha 2002, s. 147148.  V těchto memoárech Součková zaznamenala i průběh sovětské srpnové invaze (s. 149-160). 
  137. Karel KAPLAN, Pavel PALEČEK, Komunistický režim a politické procesy v Československu, Brno 2001, s. 219. 
  138. Adolf HERMANN, Mých prvních pět životů, Praha 2000, s. 375 a s. 417. 
  139. To byl např. případ asimilované české Židovky Evy Erbenové, která se v roce 1966 se svou rodinou vydala z Izraele do Německa a odtud i do Postřekova na Domažlicku, kde ji na konci války po útěku z pochodu smrti zachránila česká rodina. Eva ERBENOVÁ, Sen, Praha 2001, s. 101102. 
  140. Oldřich STRÁNSKÝ, Není spravedlnosti na zemi (uspořádal Teodor MARJANOVIČ), Středokluky 2002, s. 132. 
  141. Miloš PICK, Naděje se vzdát neumím, Brno 2010, s. 9495. 
  142. Toman BROD, Ještě že člověk neví, co ho čeká, Života běh mezi roky 1929-1989, Praha 2007, s. 259-260, s. 264-267. 
  143. Tamtéž, s. 265. 
  144.  Eduard GOLDSTÜCKER, Vzpomínky …, s. 122-123. 
  145. Rudolf Margolius, náměstek ministra zahraničního obchodu, byl státním soudem odsouzen k trestu smrti a ke ztrátě čestných práv občanských za velezradu, sabotáže, vyzvědačství. Karel KAPLAN, K politickým procesům v Československu 1948-1954, Praha 1994, s. 134. 
  146. Heda MARGOLIOVÁKOVÁLYOVÁ, Na vlastní kůži, Praha 2003, s. 189-201. 
  147. Jiří KOSTA, Život mezi úzkostí a nadějí, Praha a Litomyšl 2002, s. 107. 
  148. Obdobně charakterizoval Jiří Kosta i práci Kolderovy komise. Tamtéž, s. 109.  Závěrečná zpráva třetí Pillerovy komise mohla vyjít až v roce 1990 (vznikla v roce 1968). O procesech a rehabilitacích /I./, Praha 1990. 
  149. Jiří KOSTA, Život …, s. 123. 
  150. Tamtéž, s. 5. 
  151. Materiál k činnosti židovských náboženských obcí v českých zemích, s. 1. 
  152. Pavel STRÁNSKÝ, Poslové Obětí, Z Terezína do Terezína se zastávkou v Osvětimi-Březince a Schwarzheide, Praha 1994, s. 54. 
  153. Souhrnně Blanka SOUKUPOVÁ, Židovská identita ve 20. století, Tradice a historická změna, in: Daniel LUTHER, Peter SALNER (Ed.), Menšiny v meste, Premeny etnických a náboženských identit v 20. storočí, Bratislava 2004, s. 112113. 
  154. Po dvaceti letech, Otázky a odpovědi, Židovská ročenka 5725 (1964-65), s. 27. 
  155. Zwi BATSCHA, Ve stopách naděje, Vzpomínky olomouckého rodáka v Izraeli, Olomouc 2002, s. 67168. 
Yad Vashem Holocaust History Museum

Worldwide antisemitism is on the rise.


At Yad Vashem, we strive to make the world a better place by combating antisemitism through teacher training, international lectures and workshops and online courses.

We need you to partner with us in this vital mission to #EducateAgainstHate

DONATE NOW