Sunday to Thursday: 09:00-17:00
Fridays and Holiday eves: 09:00-14:00
Yad Vashem is closed on Saturdays and all Jewish Holidays.
Entrance to the Holocaust History Museum is not permitted for children under the age of 10. Babies in strollers or carriers will not be permitted to enter.
Historik holocaustu profesor Jehuda Bauer se narodil roku 1926 v Praze.Je považován za předního světového znalce dějin holocaustu. Za odbornou a pedagogickou práci a činnost v oblasti prevence genocidy získal roku 1998 nejvyšší občanské vyznamenání své země – Izraelskou cenu.
Prof. Yehuda Bauer
Tématem dnešního příspěvku je to, čemu říkám text a kontext. Co mám na mysli, pokud hovořím o textu ve vztahu k holocaustu? Zaměřuji se na podstatu holocaustu. Co rozumím podstatou holocaustu? Je to období od roku 1933 do roku 1950, protože až rok 1950 se stal mezníkem v životě přeživších. Žili v táborech pro lidi bez domova (DP tábory), a nalezli nové domovy ve své vlasti, na západě, nebo někde jinde. Jedná se tedy o časové rozpětí sedmnácti let. Podstatu tvoří nacistický antisemitismus, NSDAP, perzekuce Židů v Německu. Tvoří ji také světová válka, tábory, ghetta, koncentrační tábory, vyhlazovací tábory, ukrývání, povstání, záchranné akce, postoj mocností k vývoji v Evropě, a také obecně vztahy mezi židovskou a nežidovskou populací v Evropě. Podstatu tvoří i bezprostřední poválečné období, DP tábory a příchod lidí bez domova do různých koutů světa. Pojmenoval jsem podstatu, která samozřejmě obsahuje i nezbytný kontext. Jednotlivé jevy nejde separovat a uzavřít do vakua. Souvislosti vysvětlují, co bylo před holocaustem a také to, co po něm následovalo.
Zabýváme se tedy lidskými právy, ale zároveň (vertikálně) dějinami: dějinami židovského národa, dějinami antisemitismu, dějinami vztahů Židů a nežidů během několika staletí. Zabýváme se historií Evropy a historií Německa v rámci Evropy. Studujeme i světové dějiny. To jsou vertikální záležitosti. Pak tu jsou horizontální záležitosti, záležitosti obecné povahy. Zabýváme se vlastně celým světem, protože Židé odešli na Filipíny, do Indonésie, Šanghaje, Indie, Afghánistánu, severní Afriky, jižní Afriky, celý svět je součástí židovského příběhu. To je všeobecný kontext, všeobecný kontext jsou ostatní genocidy. Holokaust zjevně byl genocidou (v porovnání s jinými genocidami). Takže se také zabýváme poválečnými důsledky této konkrétní genocidy. Zabýváme se extrémností genocidy, „poučením z ní“, pokud chcete, nevěřím však, že „poučení“ funguje nezávisle, přizpůsobujete ho tomu, co znáte.
Seznámil jsem vás se všeobecným kontextem, existuje tendence nejen mezi pedagogy, ale i veřejností a politiky, směšovat vše dohromady a hovořit o širších souvislostech bez znalosti podstaty. Zabýváte se lidskými právy jako by to byl ten hlavní aspekt holocaustu, ale to je chybné. Ano, je pravda, že lidská práva byla odepřena Židům v Německu a následně kdekoliv jinde, takže existuje pochopitelně určitá souvislost, ale nemusela by existovat. Řekněme, že by se holocaust neodehrál, ne kvůli krásným očím Židů, ale protože to byl zájem evropských mocností, které mohly Hitlera na jeho cestě v roce 1936 zastavit, když nacistické Německo okupovalo Porýní. V roce 1938 připojili Rakousko a po Mnichovské dohodě i část Československa a poté zničili celou tuto zemi, někdo je mohl zastavit, nikoli z humanitárních pohnutek, ale protože Velká Británie i Francie měly v té době velký zájem Hitlera zastavit. Nezasáhly však a těžce za to zaplatily, stejně jako Sovětský svaz. V červnu 1939 se odehrálo vyjednávání v Lenigradu, dnešním Sankt Petěrburgu. Zúčastnila se jí britsko-francouzská delegace, která se snažila vytvořit podmínky pro vznik koalice mezi západem a Sověty s úkolem zastavit nacistické Německo. Mohlo se jim to podařit. Vyjednávali s Vorošilovem, který nebyl zrovna Einstein, ale na schůzce zastupoval Stalina. Vorošilov se zeptal Britů, co mohou nabídnout. Britský zástupce odpověděl: „Dvě divize, a později snad další. Francouzi řekli, že zůstanou za Maginotovou linií. Sověti pochopili, že Velká Británie a Francie si přeje, aby nacistézaútočili na Sovětský svaz a tak odpověděli ne a uzavřeli smlouvu raději s Hitlerem. Velmoci mohly Hitlera zastavit. Pokud se dnes budeme tímto zabývat, můžeme se ptát: způsobilo toto odepření práv Židům v Německu? Nezpůsobilo to nic víc než vyloučení německých Židů z Německa. Mezi výše popsanými jevy neexistuje žádná nezbytná souvislost.
Po práci s textem můžete přistoupit k tématu lidských práv a dojít k následujícímu závěru. Postupné popírání lidských práv vytvořilo příležitost pro vznik holocaustu. Ale nemuselo to tak být.
Dovolte mi, abych se zaměřil na podstatu a text. Budu se zabývat méně častými otázkami. Proč vypukla 2. světová válka? V knihách se dočteme o Gdaňsku, polském koridoru, invazi, diplomatických vyjednáváních, vojenské přípravě, ekonomické situaci, to vše dobře známe. Ale schází vysvětlení, proč vlastně válka vypukla. Někdo chtěl válku rozpoutat, zjevně nacistické Německo, nikdo jiný válku nechtěl.
Proč chtěli nacisté rozpoutat válku? Německo se přece odrazilo ode dna způsobeného ekonomickou krizí. Neexistovala prakticky nezaměstnanost. Německým kapitalistům se dařilo velmi dobře. Můžeme se o tom přesvědčit z dobové dokumentace velkých německých firem. Netlačili na politiky. I bez války se jim dařilo. Německá armáda připravovala v září roku 1938 puč proti Hitlerovi. Duší konspiračního spiknutí nebyl nikdo jiný než náčelník generálního štábu německých ozbrojených sil, generál Ludwig Beck. Nepřísluší mi spekulovat, zda by byl puč úspěšný. Chamberlain a Daladier odjeli na jednání do Mnichova a situace „se vyřešila“. Ale ukazuje se jasně, že německá armáda, vedení německé armády válku nechtělo. Nebyli pacifisté, ale obávali se porážky.
Armáda válku nechtěla, kdo si ji tedy přál? Hloupě se dá odpovědět – Hitler. Inteligentnější odpověď zní: vedení Národně socialistické strany v Německu. Proč? Protože chtěli Lebensraum (životní prostor). V Německu existoval dostatečný životní prostor pro obyvatele. Počet obyvatel byl menší než v dnešním Německu. V průmyslu Německo Evropu vedlo. Chtěli kontrolovat Evropu, z jakého důvodu? Co je za tím? Máme někde stopy, které by nám pomohly? Máme! Potvrdilo se to v dokumentech z Norimberského procesu. Jedná se o memorandum ze srpna 1936. Toto memorandum je součástí důkazů u Norimberských procesů, jedná se o velmi osobní a tajné memorandum, jediné, které napsal Hitler osobně. Napsané špatnou němčinou, protože Hilter v pravopisu nevynikal. Psal Hermannu Göringovi, muži číslo dvě v hierarchii. Memorandum nebylo určeno ke zveřejnění a k propagandě. Jednalo se o soukromou zprávu.
Göring očekával v říjnu 1936 nominaci na ekonomického cara Německa. Měl připravit Německo na válku během čtyřletého plánu. Později byla provedena změna na 3 roky. Göring potřeboval vědět, co má dělat a tak mu jeho šéf napsal dopis, memorandum. Zcela v rozporu s všeobecným názorem Hitler se orientoval v makroekonomice velmi dobře a dokázal přesně vyčíslit, kolik ocele, železa a dalších produktů bude Německo pro válku potřebovat a odkud přesně věci získat.
Dovolte mi citovat: „Od počátku“ ...to je Hitlerovo vyjadřování, překládám doslovně, uvidíte podivné Hitlerovo uvažování. „Od počátku Francouzské revoluce se svět zmítal zvyšující se rychlostí směrem k novému konfliktu. Nejextrémnějším řešením je bolševismus, který chtěl programově odstranit ty vrstvy společnosti, které se vzdaly vedení lidské společnosti až do dnešních dnů a vyměnil je za mezinárodní židovstvo...Vítězství bolševismu nad Německem nepovede k Versailleské smlouvě, ale k definitivním destrukci, či vyhlazení německého národa.“
Proč chceme válku? Protože chceme porazit bolševismus, protože bolševismus je židovský. Bolševici chtějí dosadit do vedení společnosti Židy. To je ten pravý důvod pro válku. 29.ledna 1939 v proslulém projevu v Říšském sněmu Hitler doplnil následující:„ Pokud mezinárodní židovští finančníci v Evropě i mimo ni doženou ještě jednou národy do války, výsledkem nebude bolševizace země tzn. vítězství Židů, ale vyhlazení židovské rasy v Evropě.“ Podle Hitlera bolševismus a židovští finančníci jedno jsou. Každý Žid reprezentuje celé židovstvo a proto je vyhlazení židovské rasy nezbytné. To je důvod pro válku. Podstata holocaustu.
Rád bych se věnoval další skupině v podstatě holocaustu, tentokrát se jedná o oběti. Je potřeba si uvědomit, že se nejedná pouze o konstatování zavraždění, ale o jejich reakce. Jak reagovali předtím, než tušili, že se něco stane. V okamžiku, kdy věděli, že se odehrávají špatné věci. Jak reagovali, když se jich události holocaustu přímo dotkly, a v období, které následovalo bezprostředně po válce. Následující dekády patří do všeobecného kontextu, ale podstatou zůstává reakce Židů. Stále převažuje mezinárodně akceptovaný názor, že se Židé stali objektem vyvražďování, což je zčásti pravdivé, a zčásti nepravdivé, protože Židé nebyli pouhými objekty, v prvé řadě byli subjekty. Proto se stali objekty. Vytvořili určitý typ kultury a civilizace, která byla napadána z důvodů, které zjednodušeně nazýváme antisemitismus. Antisemitismus se stal hlavním politickým nástrojem nejen v Evropě.
Židé reagovali na vzniklou situaci různorodě. Například v Německu 30. let se snažili, přes snižující se počet židovských obcí, obnovit židovskou kulturu. Ve třicátých letech se německá židovská kultura rozvíjela, knihy, divadlo, historie, minulost, moderní dějiny, současná situace. Vše se ubíralo tradiční židovskou cestou plnou vzájemně si odporujících přístupů. Tento trend však obohacoval pouze Židy, Židé nesměli mít s nežidovským obyvatelstvem kontakty. Přistupme k samotnému holocaustu, k období vyhlazování, nalezneme některá místa, kde také docházelo k rozkvětu a reakci. Židé neměli zbraně, nemohli se bránit, ale existovala možnost neozbrojeného odporu. Jedná se o známá fakta, ale je dobré se k nim vracet, abychom pochopili reakci nejen židovského obyvatelstva. To je místo, kde se specifická zkušenost Židů spojuje s všeobecnou zkušeností.
Jak lidé reagují tváří tvář genocidě, masovému vyvražďování? Reakce Židů byla unikátní, nikde jinde tento termín nepoužívám, protože holocaust nebyl unikátní. V historii neexistuje případ, kdy se postižená skupina nebrání zbraněmi, ale kulturně a civilizovaně genocidním aktům. Najdeme takové případy ve Varšavě, Lodži, Terezíně. I na jiných místech lidé takto reagovali. Na druhou stranu můžeme pozorovat i opačné reakce, úplný kolaps sociální soudržnosti. V některých místech nebyla dostatečná výuka, náboženský život, kulturní život, systém sociálního zabezpečení, vzájemná pomoc.
Proč se reakce lidí odlišovala? Odpověď zní jasně. Nevím. Domnívám se, že záleželo na povaze, příležitosti, štěstí. Je mi jasné, že se kolegové historici při těchto slovech ošívají, protože se nejedná o vysvětlení dějin. Ale my se zabýváme lidmi, ne objekty létajícími ve vzduchu. Lidé jsou různých povah, mají příležitosti, štěstí a možnosti, které využijí nebo ne. To je podstata holocaustu, jakým způsobem Židé reagovali.
Dalším elementem podstaty holocaustu je specifičnost při porovnávání s podobnými jevy. Pouze v holocaustu najdeme úplné vyhlazení. Německo připravilo plán, podle kterého každý člověk, který měl tři až čtyři židovské prarodiče, byl určen k likvidaci. Nad dětmi byl vynesen rozsudek smrti, ještě než se narodily. V historii lidstva neexistuje takový precedens. A tak se to mělo odehrát na světě. Nikdy předtím takový plán neexistoval. Holocaust neměl předlohu.
Do roku 1941 neexistoval plán na vyvraždění Židů. To mohu prohlásit s naprostou jistotou. Plán vznikal společně s masovým vražděním. Do poloviny roku 1941 se vyvíjel, do podzimu se tvaroval a v zimě 1941 už existoval.
Hitler se 28. listopadu 1941 setkal v Berlíně s velkým muftím Jeruzaléma, Amínem Al-Husajním, který s nacisty kolaboroval. Protože pan Al-Husajní neuměl německy a pan Hitler nemluvil arabsky, použili tlumočníka, který si dělal poznámky a tak víme, o čem přesně mluvili. Al-Husajní vyjádřil znepokojení nad tím, jakým způsobem bude vyřešena židovská otázka mimo Evropu. A Hitler odpověděl následovně: „Až vyhrajeme válku, vstoupíme do všech zemí na světě a vypořádáme se s Židy stejně jako zde.“
Pokud hovoříme o genocidě, mluvíme o záměru. Existuje dokument, který jasně dokládá, jaký byl záměr. Není jediný, našlo se více takových dokumentů. Jedná se o bezprecedentní globální genocidu. Nemluvíme o Rwandské genocidě, která se odehrála ve Rwandě. Arménská genocida se týkala pouze etnicky tureckých oblastí, ne celé Osmanské říše. Nemluvíme o Darfuru, kdy mimo Darfur vlastně Darfur neexistuje. Ale mimo Evropu žili Židé a holocaust se měl odehrát na celém světě.
A máme tu ideologii, která je zcela nepraktická. Židé neovládali území, neměli armádu. Židé v Německu se poprvé sjednotili pod jednotné vedení 8 měsíců po nástupu Hitlera k moci. Historicky neexistovalo „německé židovstvo”, ale Židé z Německa. V Polsku od 18. století neexistovala asociace reprezentující polské Židy. Židé se dělili do různých skupin. Na jedné straně socialisté, kteří vystupovali proti sionismu a náboženství. Na druhé straně sionisté, kteří se přeli mezi sebou a mezi nimi ortodoxní Židé, kteří se hádali se všemi ostatními. Poprvé se polští Židé sjednotili, když lodžský židovský průmyslník zaslal do Paříže Americkému židovskému distribučnímu výboru (JDC) telegram následujícího znění „založili jsme výbor, který reprezentuje polské Židy a zabývá se sociálními dávkami v Polsku.“ Telegram byl odeslán 3. září 1939. Neexistovala židovská politická reprezentace. Vznikla později.
Vidíte, že nacisté zaútočili na neexistující společenství. Nacisté založili svou ideologii na klamných představách. Mysleli si, že Židé vládnou světu, bolševici a komunisté. Vývoj ideologie vedl k tomu, co nazýváme nacistický antisemitismus. Zcela nelogické.
Nacisté zlikvidovali lodžské ghetto na jaře roku 1944, přestože místní nacisté i Wehrmacht chtěli, aby ghetto fungovalo dál. Snadno z ghetta získávali různé produkty, protože spojenci nikdy Lodž nebombardovali. Na jaře roku 1944 Himmler intervenoval, že není možné přihlížet k ekonomické prosperitě a Židé musí zmizet.
(Sollen verschwinden)... Část Židů odvezli do Chelmna, nikdo nepřežil a potom později do Osvětimi. Bylo to praktické? Ziskové? V hospodářském, vojenském či jiném zájmu Německa? Ne, jedná se o jedinou genocidu v historii, která byla vedena zcela nelogicky. To je podstata holocaustu.
Třetím tématem podstaty holocaustu je otázka neutrálních zemí a Spojenců, jejich reakce na dění ve světě. Mnoho kolegů historiků, zvláště v Americe, obviňuje Rooseveltovu vládu, že nepomohla zachránit evropské Židy. Co přesně měli Američané udělat? Před válkou? Nikdo nevěděl, že bude holocaust. Mohli přijmout více německých uprchlíků. Opravdu si myslíte, že Spojené státy musí zachraňovat, pokud se ve světě odehraje nějaká katastrofa? Je to reálné? Když vypukla druhá světová válka, Spojené státy stály mimo. Vstoupily do války až po japonském útoku na Pearl Harbor. Pokud by Japonci nenapadli Spojené státy, zůstaly by neutrální. Spojené státy nevyhlásily válku Německu. Pokud by Německo nevyhlásilo Spojeným státům válku, zůstaly by neutrální. Když byli Američané donuceni vstoupit do války, stalo se tak na konci roku 1941, jak mohli zachránit evropské Židy? Na evropském kontinentě nebyl ani jeden americký či britský voják. Vše se odehrávalo ve východní Evropě, kde Sověti prchali po německé invazi. Bojovali o holý život a o Židy se nezajímali.
Jak přesně měli spojenci během holocaustu zachránit evropské Židy? Určitě mohli udělat víc. Mohli zachránit tisíce, možná dokonce desetitisíce. Britové uzavřeli Palestinu. Britové znemožnili vstup židovských uprchlíků z Pyrenejského poloostrova. Američané měli během války velmi limitované kvóty, několik stovek tu a tam. Mohli udělat více. Rozhodli se opačně. Ale zachránit evropské Židy opravdu nemohli.
Mohli bombardovat Osvětim? Mohli bombardovat Treblinku, Chelmno, Sobibor, Belzec? Mohli to udělat? Odpověd zní – ne. Nemohli, až do jara 1944... Anglo-američtí bombardéři z Lancasteru nemohli bombardovat Polsko až na jednu výjimku. Mohli doletět do východního Polska a vrátit se do Velké Británie, neměli ale doprovod stíhaček, letounů a dostatek vojenské síly. Zůstali osamoceni. Sestřelili by je jako husy. Nebylo možné, aby se anglo-američtí spojenci před jarem 1944 dostali do Polska. Proč taková možnost později existovala? Spojenci v listopadu 1943 dobyli letiště ve Foggio ve střední Itálii. Trvalo jim 3 měsíce, než obnovili provoz letiště, které Němci úplně zničili a potom mohli bombardovat Polsko.
Ale na začátku roku 1944 Treblinka již nefungovala, stejně jako Sobibor a Belzec. Chelmno bylo v provozu po omezenou dobu na likvidaci Židů z Lodže v červnu 1944.
Neexistovala pouze Osvětim-Birkenau. Věděli o Osvětimi, v červnu 1944 byla na západě známa 4 svědectví židovských vězňů, kteří z Osvětimi utekli. Existovala i zpráva odbojářské polské skupiny Delegatura. Kniha z roku 1968 vydaná Muzeem Osvětim-Birkeanau během komunistického režimu obsahuje úplnou zprávu, které byla odeslána z Polska do Londýna o vyhlazování Židů v Osvětimi. Polská exilová vláda informovala západ.
Na jaře 1944 mohli vybombardovat Osvětim-Birkenau. Proč k tomu nedošlo? V lednu 1944 se velitelé ve Washingtomu dohodli, že nepoužijí vojenské prostředky pro civilní záměry. Osvětim byla, jak vidíte, tábor pro civilisty bez vojenské důležitosti. Na druhou stranu Buna Monowice – Osvětim III. důležitost měla a tak byla částečně vybombardována. Několik bomb omylem dopadlo i na Birkenau. Existovalo vojenské rozhodnutí, které němělo nic společného s Židy, antisemitismem. Jednalo se o reakci na nevydařený útok spojenců ve Francii. Cílem bylo osvobodit odbojáře z Dieppe. Kvůli tomuto nezdaru se rozhodli už nikdy nepoužít vojenskou sílu pro civilní záměry. Když byl vznesen požadavek na bombardování, odpověděli: „Rozhodli jsme se, nemůžeme to udělat.“ Ale náčelník amerického letectva generál Spaatz řekl 2. srpna 1944 nadřízeným ve Washingtonu: „Pokud dostanu souhlas, vybombarduji Birkenau.“ Nikdy ho nezískal. Mohli zachránit milióny Židů? Ne. Mohli zachránit Židy v Osvětimi? Nemohli, ale bombardováním by dali najevo, že je tato otázka nenechává chladnými. Jedná se zde o morální rozhodnutí, ne o praktičnost. Spojenci neuspěli kvůli praktičnosti. Tímto způsobem by stejně Židy nezachránili. Němci by pokračovali ve vraždění Židů, i kdyby byla krematoria zničena. Dokázali to v pochodech smrti, které bezprostředně následovaly. Spojenci mohli vyslat zprávu vysoké morální kvality – zajímají nás lidské životy, zajímají nás milióny lidí. Víme, že je zabíjejí, protože jsou Židé. Tak se nestalo. Toto selhánízanechalo svou stopu.
Chci zdůraznit, že bez podstaty, bez textu, se nemůžete zaobírat kontextem. Kontextem se zabýváme až po seznámení s textem. Takový je správný postup. Lidé říkají, že holocaust nelze porovnávat, je unikátní. Není. Kdyby byl unikátní, odehrál by se jednou v historii a my bychom na něj mohli zapomenout. Protože událost, která se odehraje jen jednou, pro nás nemá význam. Ale holocaust se může opakovat, ne úplně stejně, události nejsou kopií předešlých, ale všeobecně ano. Takže holocaust není unikátní, je bezprecedentní událostí. Holocaust sám byl precedens, který byl různými způsoby opakován.
Nemůžete se zabývat kontextem, pokud neznáte židovský text. Musíte něco vědět o Židech. Pokud se zabýváte genocidou ve Rwandě, musíte vědět, kdo jsou Hutové a Tutsiové. V Kambodži je třeba znát rozdíl mezi Khmery a Chamy. Pokud mluvíte o amerických Indiánech, rozlišujeme Indiány z Lakoty a Pawnees. Bez těchto obecných znalostí nelze postupovat dál. Musíte něco vědět o Židech. A to jsou velmi specifické znalosti. Každá genocida je specifická pro lidi, kteří ji prožili. Taková je dialektika. Jedná se o bezprecedentní událost, která se stala precedentem, musíme vyučovat oba aspekty, jak specifičnost, tak univerzálnost, protože jsou dvěma stranami téže mince.
Jaké jsou mé závěry? Můj vztah k závěrům je veskrze skeptický, jsou pouze začátkem nového studia. V prvé řadě si musíme uvědomit, že Němci rozpoutali 2. světovou válku z čistě ideologických důvodů a holocaust je produktem těchto ideologických důvodů, ne praktických. Holocaust pasuje do mozaiky strašlivým způsobem. Holocaust byl ideologicky motivován a zapadá do ideologicky podložené 2. světové války, na rozdíl od 1. světové války, která byla motivována zejména ekonomickými a politickými důvody.
Za druhé: Antisemitismus vytvářel základní motivaci a měl hluboké historické kořeny. Výsledkem 2. světové války byla vražda, smrt 35 miliónů lidí jen v Evropě, nepočítaje Asii. 35 miliónů, ze kterých bylo 6 miliónů Židů a 29 miliónů nežidů. 29 miliónů nežidů zemřelo kvůli antisemitismu.
Za třetí: Existují paralely i značné rozdíly týkající se extrémní formy genocidy. Nejedná se o počet obětí, i v jiných genocidách byly počty stejně velké, nejedná se o utrpení obětí, to je na celém světě stejné. Není rozdíl mezi Židem, příslušníkem kmene Tutsi, Rusem, Němcem a dalšími,ale z důvodů, které jsem zmínil: totalita, univerzalita, ideologie a některé další, na které nebyl čas. Nemůžeme se ubránit srovnávání nacistického Německa a Sovětského impéria. Srovnání ukazuje nejen na paralely, ale hlavní rozdíl mezi těmito totalitními režim. Sověti nebyli zodpovědní za 2. světovou válku. Jednalo se o nemilosrdnou diktaturu, strašlivý režim, ale nebyli zodpovědní za hromadnou genocidu. Sověti byli zodpovědní za některé projevy genocidy, to je jasné. Nikdy neplánovali významnou genocidu jako takovou. Jednalo se o hrůzné události a souvisí s činy nacistického Německa a dále umožnilo Němcům uskutečnit jejich plány, ale nebyla to chyba Sovětů. Byla to vina tří hlavních mocností, které se mohly spojit, aby zastavily nacistické Německo, ale neudělaly to. Zjednodušené ztotožňování nacismu a stalinismu je chybné. Jeden z důkazů jsou právě události holocaustu.
A na závěr. Aby bylo možné o holocaustu učit, je třeba začít u textu, a teprve poté přistoupit ke kontextu. Ale je třeba udělat obě věci.
Otázky:
Další odkazy:
Thank you for registering to receive information from Yad Vashem.
You will receive periodic updates regarding recent events, publications and new initiatives.
"The work of Yad Vashem is critical and necessary to remind the world of the consequences of hate"
Paul Daly
#GivingTuesday
Donate to Educate Against Hate
Worldwide antisemitism is on the rise.
At Yad Vashem, we strive to make the world a better place by combating antisemitism through teacher training, international lectures and workshops and online courses.
We need you to partner with us in this vital mission to #EducateAgainstHate
The good news:
The Yad Vashem website had recently undergone a major upgrade!
The less good news:
The page you are looking for has apparently been moved.
We are therefore redirecting you to what we hope will be a useful landing page.
For any questions/clarifications/problems, please contact: webmaster@yadvashem.org.il
Press the X button to continue
