Plán lekce: Osvětimské album

Tato jednotka vznikla na základě 207 fotografií židovské komunity v Bilke a rodiny Jacobových. Primární zdroj je znám jako „Osvětimské album“ nebo „Album Lili Jacob“. Fotografie byly pořízeny v Osvětimi-Birkenau v květnu 1944 a byly náhodně objeveny přeživší holocaustu Lili Jacobovou při osvobození.

Z neznámých důvodů fotografovali dva fotografové příslušníci SS, Ernst Hoffmann a Bernhard Walter a proto dokumentují skutečnosti nacistickým objektivem. Při vyučování je nutné objasnit roli a identitu fotografů, ale také zdůraznit důležitost používání dalších materiálů a zdrojů pro vytvoření komplexního obrazu vyhlazovacího tábora jako součásti „Konečného řešení“.

Svět nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů tvoří jedno z nejobtížnějších vyučovacích témat. Většina fotografií z táborů zachycuje mrtvoly. Osvětimské album dává možnost nahlédnout do tváří obětí několik okamžiků před ohlášenou smrtí. Tento způsob je pro pedagogické účely vhodnější. Pedagogický princip Mezinárodní školy pro výuku holocaustu v Jad Vašem zdůrazňuje zaměření se na osudy jednotlivců během holocaustu. Proto se s lidmi nesetkáváme pouze jako s oběťmi.

Jednotka je rozdělena do dvou lekcí:

• lekce 1 – se soustřeďuje na Osvětimské album jako na rodinné album patřící Lili Jacob, která přežila Osvětim. Jeden z hlavních principů vzdělávací filozofie Jad Vašem je vzbuzování empatie. V této části se zaměříme na emoční stránku.

V první polovině 20. století se lidé nefotografovali tak často jako dnes. Velmi často se jednalo o událost, kdy se oblékli do svátečních šatů a navštívili ateliér profesionálního fotografa. Pro přeživší holocaustu má každá rodinná fotografie nesmírnou cenu. Mnozí ztratili všechny blízké a jediné, co zbylo, jsou fotografie, které se dochovaly, nebo byly odeslány před válkou. Ve svědectvích lidé vypráví, jak byli při příjezdu do tábora o všechno připraveni a někdy se jim podařilo zachránit malou podobiznu. Tisíce přeživších však nemají upomínku na rodinu, protože se žádné fotografie nenašly. V Osvětimi se všechna alba, knihy, osobní dokumenty a další materiály pálily v peci Krematoria II.

Fotografie nám umožňují spatřit lidské bytosti, oči, tváře.

Fotografie často vypovídají o životě člověka: o náboženství, národnosti, tradici, sociálním postavení. Nabízí se možnost srovnávání současných fotografií s dobovými.
 

• lekce 2 – studenti diskutují o smrtící mašinérii v táborech a o dalších souvisejících tématech. Cílem této hodiny je zabývat se transportem z různých úhlů pohledu. Pro lepší pochopení těchto událostí se používají další zdroje jako svědectví.

Osvětimské album dokumentuje skupinu Židů, kteří právě přijeli do tábora, výstup z vlaku a selekci, která pro některé znamená proměnu ve vězně a pro většinu okamžitou smrt.

Tato lekce je ohraničena limity alba. Proto se nebudeme zabývat samotným procesem zabíjení, který následoval okamžitě po vyfotografování. Součástí naší teorie vzdělávání je zaměřit se na boj o přežití a dilemata, které měli lidé v době holocaustu. Doporučujeme nepoužívat fotografie znázorňující smrt.

Fotografie nám umožní lépe pochopit situaci obětí, které nevědí a nechápou, co je očekává. Přestože se jedná o události z doby minulé, byli to lidé, kteří tyto události způsobili a tak je historický odkaz stále aktuální.
K učebnímu textu je přiloženo několik příloh na různá témata: vývoj konečného řešení, objevení alba ve dnech osvobození, koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim, článěk o fotografiích jako historickém dokumentu.
„Poznámky pro učitele“ – na konci každé části obsahují náměty k diskuzi.