Friends  |  Press Room  |  Contact Us

The International School for Holocaust Studies

Chtěla jsem létat jako motýl

Lekci plán

Věková skupina: 8-10 let
Doba trvání: 4 hodiny po 45 minutách, poslední dvě doporučujeme za sebou.

Obsah:

Úvod

Holocaust se stává součástí identity a kolektivní paměti žáků od nejnižších tříd. Prezentace tématu holocaust žákům základních škol není jednoduchá. Jsou ovlivňováni médii bez výběru.Většina informací neodpovídá jejich citové a kognitivní úrovni. Prostřednictvím knihy „Chtěla jsem létat jako motýl“ Jad Vašem hovoří o holocaustu tak, aby se seznámili s příběhem a zároveň poznali základní koncepty o holocaustu.

Kniha „Chtěla jsem létat jako motýl“ vypráví příběh Hanny Gofritové. Naomi Morgensternová, autorka této knihy, přepracovala svědectví Hanny Gofritové v souladu s výchovnými cíly Jad Vašem. V knize je příběh určen pro žáky 3. a 4. tříd.

Tento učební plán nabízí učiteli dvě části:

  1. Obsah příběhu mezi řádky a spojnice s naším vzdělávacím přístupem, se kterým se dále seznámíte.
  2. Práce s knihou ve třídě: tři jednotky řízeného čtení a závěrečné shrnutí vedoucí k dalším kreativním programům inspirovaných četbou knihy.

Každý učitel zná své žáky, jejich citovou a poznávací vyzrálost, znalosti a akademickou úroveň. Doporučujeme učitelům použít nabízené vzdělávací prostředky a přizpůsobit je jednotlivým třídám.

Cílová skupina: žáci třetích a čtvrtých tříd
Metoda: čtení knihy, diskuze nad knihou, závěrečná kreativní práce
Doba trvání: lekci je možno rozdělit do čtyřech 45 minutových učebních hodin. Doporučujeme provést výuku ve třech dnech, jednotky 3 a 4 za sebou.

Vzdělávací přístup a věkově orientovaný přístup ke knize

Naše vzdělávací programy, včetně této knihy jsou koncipovány na základě věkově orientovaného rozlišení. Tento přístup provází žáky při výuce holocaustu od základní po střední školu. Každá jednotka je adaptováno podle věku. Jednotka „Protože jsme Židé“ je k dispozici v Pedagogickém centru, je určena pro nižší třídy, zaměřuje se na osud jednotlivce. V naší jednotce je hlavní důraz kladen na rodinu. Ve vyšších třídách se zabýváme společností, národem a historickým kontextem. V každé jednotce naleznete celý příběh, důraz se mění podle věku žáků následujícím způsobem.

Mateřské školy a první a druhý stupeň První stupeň Druhý stupeň Střední školy a vyšší vzděláváníe
Jednotlivec Rodina Společnost Národ a historický kontext

Přístup ke knize: Chtěla jsem létat jako motýl

Knihu otevřete zde.

  1. Kniha pojednává o osobním a rodinném příběhu Hanny Gofritové. Prostřednictvím rodinného příběhu se dozvídáme o historii holocaustu, přiměřeně věku studentů.
  2. V knize se studenti seznamují s takovými fenomény jako jsou Davidova hvězda, ghetto, úkryt, Spravedliví mezi národy, deportace, povstání. Všechny tyto pojmy budou dále vysvětleny do větší hloubky v průběhu hodin dějepisu na středních školách. V tomto stádiu naším cílem není vyučovat o historii holocaustu, ale seznámit studenty se základními pojmy, které se v příběhu objevují.
  3. Kniha se skládá z kapitol, které vyprávějí příběh života Hanny, každá kapitola má vlastní téma. Není nutné učit všechny kapitoly, pokud některou vynecháte, nenaruší se kontinuita vyprávění. Doporučujeme učitelům pečlivě vybrat kapitoly, které chtějí vyučovat, podle znalosti žáků.
  4. Celým příběhem mladého čtenáře doprovází dospělá Hanna. Není sám při odhalování tragického příběhu.
  5. Kniha vypráví o životě Hanny před válkou, během války a po válce. Příběh začíná předválečným obdobím, protože je naším vzdělávacím principem učit o životě před válkou, abychom pochopili, co bylo ztraceno v průběhu holocaustu.
Učební plán lekce
1.jednotka: Řízené čtení, strany 1-13
1.kapitola (str.1-2): Úvod

Pokyny pro učitele:

Na straně 1 a 2 se nám Hanna představuje:jméno, jména rodičů, přezdívka, rodné město v Polsku. Dozvídáme se, že v průběhu Hannina dětství Židé a Poláci žili společně. Tato část vyprávění je úvod ke knize, seznamujeme se s postavou Hanny, která provází studenty celým příběhem a s kořeny světa, který ztratila ve válce.
Tato jednotka může být zahájena čtením poslední stránky, která představuje Hannu jako babičku dvou vnoučat žijící v Tel Avivu. Tento způsob je šetrnější, žáci od začátku vědí, že příběh má šťastný konec. Po tomto zjištění se můžeme vrátit na začátek smutného příběhu. Pokud začneme s příběhem chronologicky, žáci jsou méně chráněni.

Učitel požádá žáky, aby si otevřeli knihu na straně 1 a 2, vypráví o Hanně, která se narodila v městečku Biala Ravska v Polsku, o rodičích Heršlovi a Zisle Herškovicových. Byli Židy a Poláky zároveň, a Hanně říkali doma Hanečko.

Tyto infomace mají být podány zajímavým způsobem, aby se žáci chtěli dozvědět více.

1.kapitola (str.2-4): Dětství před válkou

Tato kapitola představuje Hannu a její život v Polsku před válkou. Zahrnuje čtyři hlavní oblasti.

  1. Zmizelý svět – Hanna vyrostla v předválečním světě, která zmizel. Jména lidí a míst o kterých Hanna vypráví nám nejsou známá. Jména jsou důležitou součástí příběhu. Seznamujeme se s nimi a poznáváme Hannin svět, jehož nedílnou součástí byl jazyk a tato jména.
  2. Město – v této kapitole Hanna barvitě vypráví o městě.
  3. Obyčejné dětství – žáci pochopí, že Hanna jako přeživší holocaustu, prožívala před válkou obyčejné dětství.
  4. Vypuknutí druhé světové války a ztráta dětství – poslední věta této kapitoly je důležitá pro pochopení situace, kdy válka a holocaust náhle ukončili Hannino šťastné dětství, tak jako mnoha jiným.

Otázka: Jaká byla Hanna jako dítě?
Odpověď: Byla obyčejné, milující, nadané a šťastné dítě.

Otázka: Bylo Hannino dětství stejné jako vaše?
Odpověď: Některé hry, písničky a dětské zábavy jsou podobné.

Otázka: Jak popisuje život ve městě?
Odpověď: Rodinný život, barvitý popis města s řekou a tržištěm. Židé a Poláci žijící pospolu.

Otázka: Jak popisuje vztahy mezi Poláky a Židy?
Odpověď: Poláci a Židé žili spolu po celé generace. Nejlepší kamarádka Hanny Mariša byla Polka.

Otázka: Jak Hanna popisuje vypuknutí války?
Odpověď: Začátek války náhle utnul Hannino dětství. Od této chvíle se její život úplně změnil.V knize se dál dozvíme jakým způsobem.

2.kapitola (str.5-6): Nacistická okupace a označení Židů Davidovou hvězdou

Pokyny pro učitele:

V předcházející kapitole Hanna vypráví, že se jí nadobro změnil život. Vypuknutí války ukončilo bezstarostné dětství. Podobné formulace se vyskytují ve svědectvích dětí popisujících rozdíl mezi obyčejným a válkou zahaleným dětstvím.

V této kapitole se Hanna poprvé setkává s fenoménem „Davidovy hvězdy“, kterou její maminka přišívá na svůj a tatínkův kabát. Hanna se zvědavě ptá na novinku, ale dostává se jí jen strohé a nervózní reakce a odpovědi na otázku se nedočká. Z napjatého rozhovoru mezi Hannou a maminkou žáci ještě nepochopí význam povinného zavedení nošení židovské hvězdy. Postupně zjistí důvod, pro Němci nařídili označení Židů a co z toho vyplynulo. Na tomto stupni je cílem pochopit, že termín „židovská hvězda“ přináší neklid a pro Hanninu rodinu znamená „špatné zprávy“. Na Židy jsou uvaleny předpisy a zákazy a tak se postavení Hanniny rodiny změnilo. Hanna se musí naučit zvládnout složitou realitu. Na konci kapitoly dochází k zjištění, že na každou otázku nedostane odpověd. Ačkoliv nevíme, co se s Hannou děje, prostřednictvím rozhovoru s maminkou začínáme chápat, proč Hanna cítí, že se její dětství rozpadá na kousky.

Při věkově orientovaném přístupu atmosféra, která vznikla při rozhovoru mezi Hannou a maminkou o židovské hvězdě, dostatečně vypovídá o historické skutečnosti a není třeba podávat další výklad. Ten je určen pro žáky staršího věku.

Otázka: Proč je Hannina maminka znepokojena otázkou?
Odpověď: Hannina maminka se obává války, hvězdy, budoucnosti. Nerozumí přesně významu jednotlivých předpisů a zákazů, ale chápe, že se jedna o „špatné zprávy“. Nemůže dobře odpovědět na Hanniny otázky, a tak reaguje velmi netrpělivě.

3.kapitola (str.7-9): Přestěhování Židů do ghett

Tato kapitola je věnována otázce ghett. Zahrnuje tři hlavní body.

  1. Od příběhu jednotlivce k historii holocaustu – až do této chvíli se hovořilo hlavně o Hanně a její rodině, ale v této kapitole se dozvídáme o ghettu zprostředkovaně. Rodina Herškovicova v ghettu nežila. Tato změna ve vyprávění je účelová, má za úkol seznámit žáky s pojmem ghetta. Židovský život v ghettu je popsán v příběhu Hanniny širší rodiny.
  2. Tato kapitola nás postupně seznamuje s problematikou ghett: Nejprve se seznamujeme s příběhem, jak Židé prodávali různé předměty hluboko pod cenou. Dále se dozvídáme o nedostatku jídla a teprve nakonec zjišťujeme, že „maminka polévku rozdala hladovějícím Židům.“ Tímto způsobem se žáci vyrovnávají s fenoménem ghetta a těžkostmi života v něm.
  3. Hannin příběh se rozšiřuje o pojem ghetta a žáci začínají chápat jeho důležitost: těžké životní podmínky Židů, existence vzájemné pomoci. Jedinečný osud Hanniny rodiny se stává pochopitelnějším a na základě této výjimky potvrzující pravidlo se seznamuje též s osudem většiny.

Otázka: Jak Hanna popisuje podmínky v ghettu?
Odpověď: Židům bylo zakázáno opouštět ghetto. Lidé hladověli a vytvořil se černý trh s potravinami. Na druhé straně vidíme Hanninu rodinu, která žila v lepších podmínkách, jak nezištně pomáhala nemajetným židům.

Otázka: Proč Hannina rodina nežila v ghettu?
Odpověď: Nacisté využívali maminku jako švadlenu pro své účely a proto rodina mohla žít mimo hranice ghetta.

4.kapitola (str.10-11)

Pokyny pro učitele:

Není součástí této lekce

5.kapitola (12-13): Hannino vyloučení ze školy

V této kapitole je v centru pozornosti Hanna. Hanna oslavila šesté narozeniny a jde do první třídy společně s polskou kamarádkou Marišou. Židům je však vstup do školy zakázán. Oznamují to Hanně veřejně před školou velmi ponižujícím způsobem.

V této kapitole jsou čtyři hlavní body:

  1. Význam židovské hvězdy – na začátku kapitoly se jedná o obyčejný příběh prvňáčka. Ale dále vidíme, že židovský původ Hanny ji odlišuje od ostatních polských školáků, nesmí nastoupit do první třídy. Toto ublížení je osobní křivda Hanny, nejedná se o poškození Židů jako skupiny.
  2. Přihlížející – v této kapitole vyvstává další téma, přihlížející lidé, kteří byli svědky vyvražďování Židů po celém světě. Přestože Hanna znala školníka už před válkou, zabrání jí vstoupit do školy. Pro Hannu je to velké zklamání, v normálním světě dospělí děti chrání. V tomto případě ji školník ponížil veřejně, před zraky kamarádů. A nejen to, kamarádi přihlíží a nepomáhají.
  3. Převrácení rolí mezi Hannou a rodiči – Hanna chrání své rodiče a nechce jim říct, že ji školník nepustil do školy, aby je ušetřila zklamání. Během holocaustu byly děti často nuceny chránit rodiče a někdy je podporovaly materiálně. Tímto způsobem byl narušen přirozený chod světa, kde rodiče vychovávají a chrání děti.
  4. Vzpomínka na tatínka – nacházíme útěchu ve skutečnosti, že Hanna má krásné a okouzlující vzpomínky na tatínka. Ačkoliv Hannin otec válku nepřežil, jak se později dozvíme. Hanna je po neúspěšném pokusu o vstup do školy přivítána vřele přivítána rodiči, kteří ji nabídnou alternativní vzdělávací program. Vzpomínka na rodiče je velmi živá. Zejména vzpomínka na otce, která provází Hannu celým životem. Nacisté zavraždili Hannina otce, ale vzpomínku na něj nevymazali. To je pro nás uklidňující zjištění.

Otázka: Jak se Hanna cítila, když ji školník nepustil do školy?
Odpověď: Hanna se cítí ponížena, v normálním světě dospělí chrání děti, ale školník ji ponížil před kamarády.

Otázka: Jak se Hanna cítila, když děti a Mariša vběhly do třídy?
Odpověď: Dokonce i její kamarádi, u kterých doufala, že se ji zastanou, ji ignorovali a nechali ji poníženou a samotnou.

Otázka: Proč Hanna neřekla rodičům pravdu?
Odpověď: Hanna nechce, aby byli nešťastní. Svět se zbláznil, místo toho, aby rodiče chránili Hannu, Hanna chrání rodiče....

Otázka: Jaký je význam Hanniny věty „Já jsem neplakala.“
Odpověď: Hanna už v šesti letech není bezstarostným dítětem. Chrání své rodiče, nepláče, když je raněna. Současně se rodiče snaží vytvořit „normální“ prostředí a Hanna slavnostně zahajuje školní rok.

2.jednotka : str.14-25
6.kapitola (str.14-15): Vypovězení Židů z města

Tato kapitola začíná příběhem Hanniny rodiny a přechází k všeobecné historii polských Židů. Obsahuje dva hlavní body:

  1. Seznamujeme se s příběhem vypovězení Židů do vyhlazovacího tábora Treblinka. Hanna a její rodiče ztratili rozvětvenou rodinu. Polští vozkové přihlíželi nezúčastněně a kolaborovali s Němci.
    V této kapitole se nehovoří detailně o vyhlazovacích táborech a vyvražďování židů. Seznamujeme se s prostým konceptem a dále se o něm nerošiřujeme, tento způsob vyhovuje žákům. Jsou schopni zpracovat tragičnost příběhu. Někteří učitelé zastávají názor, že je ještě příliš brzo hovořit o vyvražďování, existuje možnost přeskočit tuto kapitolu a pokračovat dále ve čtení. Jiní učitelé si myslí, že je velmi důležité poskytnout tyto informace. Doporučujeme, aby se každý učitel rozhodl podle svého uvážení, zda zařadit tuto kapitolu či ne.
  2. Vzpomínka na zmizelý svět – Hanna popisuje, jak fotografie Židů, kteří byli posláni na smrt, poletovaly ve vzduchu. Tato část nás vede k diskuzi o vzpomínání na holocaust a na svět, který zmizel. Jak připomínat památku na Židy, kteří zemřeli a jejich fotografie poletovaly ve vzduchu.

Otázka: Jak se cítila Hanna, když viděla plačící rodiče? Je normální vidět rodiče, kteří pláčí?
Odpověď: Je to velmi traumatický zážitek, který je většinou spojen s tragickými okamžiky rodinného života.

Otázka: V první kapitole jsme četli, že Židé a Poláci měli dobré sousedské vztahy. Co se dozvídáme v této kapitole?
Odpověď: Polští vozkové odvezli židovské sousedy na neznámá místa. Z Hannina popisu vyplývá vztek a zklamání.

Otázka: Proč Hanna vypráví o fotografiích z fotoateliéru?
Odpověď: Zmizelé fotografie zdůrazňují ztráty židovského světa. Lidé byli zavražděni a zmizeli beze stopy – nemají hrob, náhrobní kámen, dokonce ani fotografie.

7.kapitola (str.16-19) – Útěk a úkryt

V této kapitole se vracíme k osudu Hanniny rodiny. Zahrnuje čtyři hlavní témata:

  1. Události holocaustu krutě ovlivňují Hannu – až do této chvíle byla Hanna relativně chráněna a osobně se jí holocaust téměř nedotkl. Situace se mění. I když je stále s rodiči, jejich schopnost chránit Hannu je velmi omezená. I oni sami jsou závislí na dobrotě cizích lidí.
  2. V této kapitole se situace rodiny Herškovicových zhoršuje. Hanna využívá metodu, kterou použilo mnoho dětí v průběhu holocaustu – představivost. Když je ukryta v pytli od brambor, sama sebe povbuzuje:„Jsem brambora! Jsem brambora! Nesmím se pohnout. Brambory se nehýbají. Jestli uslyším Němce, nesmím křičet. Brambory mlčí!“ Vidíme, že i když je situace vážná, Hanna sbírá všechny síly a zvláda strach a nebezpečí situace.
  3. Je důležité zdůraznit, že v Polsku existovaly různé reakce veřejnosti k osudu židovských spoluobčanů, existovaly dvě skupiny – přihlížející a zachránci. Již dříve jsme se setkali se školníkem a vozky, z toho se učíme, že Poláci Židům nepomáhali. Ale zde se setkáváme se ženou, která pomáhala, i když ohrožovala vlastní život. Přihlížející pasivní žena podává pomocnou ruku, riskuje svůj život a život svých dětí. Je důležité žákům zdůraznit možnost nebezpečí a potrestání smrtí, kterému se zachránkyně vystavuje. Dalším důležitým momentem je zdůraznit žákům, že během války nebylo mnoho zachránců. Zároveň však každému Židovi, který se během války ukrýval, pomáhali nežidovštví spoluobčané, Spravedliví mezi národy a tak ohrozili své životy a životy blízkých.

Otázka: Válka vrcholí a Hanna dostává od maminky nové šaty, Hanna je velmi šťastná. Jaké je vysvětlení?
Odpověď: Hanna zůstává dítětem navzdory strašlivé válečné zkušenosti. Proto má radost z nových šatů a možná i na chvíli zapomněla na strasti každodenního života za války.

Otázka: Až do této chvíle jsme se setkali pouze s Poláky, kteří se nesnažili Hanně a Židům pomoci: školníkem a vozky, kteří odváželi Židy na východ. Zde se poprvé setkáváme s dvěma lidmi, kteří se snaží pomoci Hanně a její rodině. Co se stane, když je chytí?
Odpověď: Polka to neříká jasně, ale trest za ukrývání Židů je smrt.

Otázka: Jaký význam má pomoc Židům ve společnosti, kde je málokdo připraven poskytnout pomoc?
Odpověď: Pro záchranu Židů jsou nutné nemalé prostředky, lidé ochotní spolupracovat a udržet tajemství. Kromě toho není mnoho lidí, kteří jdou proti proudu a pomáhají lidem v tísni, zvláště, když se celá společnost tváří netečně k osudu židovských spoluobčanů.

Otázka: Hanna vypráví, jak se musela odloučit od rodičů a schovat se v pytli od brambor.Jak se cítila, když se skrývala? Jakým způsobem čelila strachu?
Odpověď: Hanna se velmi bála. Aby překonala strach, představovala si, že je brambora a tak překonala nervy drásající zážitek až do návratu k rodičům.

8.kapitola (str. 20-23) Rozloučení s tatínkem
  1. Odloučení od tatínka –okolnosti jsou vážnější a situace rodiny je nebezpečnější. Při hledání řešení se zvažují, zda zůstat pohromadě za každou cenu, nebo zda mají větší naději na přežití, když se rozdělí. Hanniny rodiče se neshodnou, nakonec rozhoduje tatínek.

    Toto je místo, kde je důležité učit o holocaustu prostřednictvím diskuze o problémech doby. Diskuze o problémech nepřináší jednoznačné řešení, je nutné se vyvarovat soudu. Cílem je přiblížit studentům blíže situaci lidí, o kterých se učí a vzbudit u nich empatii. Je nutné citlivě probírat problémy doby s ohledem na věk žáků a jejich poznávací schopnosti.

  2. Zachránci – setkáváme se s více lidmi, kteří jsou ochotni riskovat svůj život při záchraně Hanny a její rodiny.
  3. Převrácení rolí mezi Hannou a jejím otcem – Hanna se snaží přesvědčit otce, aby zůstal s ní a matkou a dokonce ho varuje před nebezpečím v lese....Setkáváme se s dalším vyjádřením převrácených rolí mezi rodiči a děti, které je charakteristické pro období holocaustu, Hanna se snaží chránit otce.

Otázka: Proč chce Hannin otec odejít od ženy a dcery a připojit se k partyzánům v lese?
Odpověď: Hannin otec opakovaně vysvětluje ženě, že není dobré zůstávat v úkrytu a čas pracuje proti nim. Myslí si též, že se jim nepodaří sehnat další falešné papíry a proto nevidí jinou možnost než opustit rodinu a přidat se k partyzánům.

Otázka: Jak Hanna reaguje na otcův nápad přidat se k partyzánům?
Odpověď: Hanna otce odrazuje a varuje ho před nebezpečím. Hanna se snaží chránit otce a dávat na něj pozor.

9.kapitola (str.24-25): Ukrývání ve Varšavě

Kapitola vypráví o ukrývání Hanny a maminky ve velkoměstě Varšava.

  1. Zachránci – v této kapitole se dozvídáme o každodenní cenně, kterou platí rodina, která zachraňuje Hannu a její matku. Kromě toho, že žijí ve stálém nebezpečí, že budou chyceni a potrestáni ztrátou života, platí též každodenní daň, nemohou si zvát domů hosty, nesmí prozradit tajemství, dělí se o dům a jídlo s cizími lidmi. To jsou námety k diskuzi.
  2. Ukrývání ve Varšavě – Hanna hovoří o utajovaném životě, neviděla slunce a nenadechla se čistého vzduchu po celé dva roky. O pocitech žít jako host v domě cizích lidí, o neustálém sledování lidí vstupujících do domu, kteří by mohli objevit Hannu s maminkou.

Otázka: Jak Hanna popisuje ukrývání ve Varšavě?
Odpověď: Strach z odhalení, různá omezování, pocit narušování cizího domu (četla knížky, které patřily děvčatům, když nebyly doma, neodpovídala na otázky, aby je nerušila nebo nenazlobila).

Otázka: Jak si myslíte, že se cítily dcery Skovroneckových, když věděli, že se Hanna s maminkou ukrývají u nich doma?
Odpověď: Není jednoduché mít doma dlouhodobě hosty, dělit se s nimi o knihy a být opatrní a neprozradit tajemství. Ale zároveň víte, že děláte něco velice důležitého a zachraňujete lidské životy. V další kapitole uvidíme jakým směrem se děvčata vydají.

Otázka: Jak Hanna vnimala dobu ukrývání?
Odpověď: Hanna několikrát zdůrazňuje 2 roky, vnímání času se mění díky obtižné situaci.

Otázka:Co to znamená, že s nimi žila 2 roky v bytě bez možnosti vyjít ven?
Odpověď:Nemohla se volně pohybovat po bytě, nesměla se přiblížit k oknu.
Jaký je to život, nikdo vás nesmí slyšet, vidět, vlastně neexistujete.

3.jednotka: (str.26-36)
10.kapitola (str.26-27)

To the teacher:

Není součástí této lekce

11.kapitola (str.28-29): Ukrývání v úkrytu

Tato kapitola přímo navazuje na devátou kapitolu. Nikdo nevěděl, že se ukrývají u Skovronecků.

Otázka: Kam se Hanna s maminkou ukrývaly, když přišli hosté?
Odpověď: Ve skříni, v zásobách uhlí.

Otázka: Jaké byly podmínky ukrývání, a jak se s nimi Hanna vyrovnala?
Odpověď: Hanna se musela skrývat ve skříni, nehýbala se, nevydala hlásku. Hanna sní o volném pohybu, procházce na čerstvém vzduchu. Prostřednictvím snů utíká před realitou.

Otázka: Jak se dcery Skovroneckových postavily k rodinné akci?
Odpověď: Podílely se aktivně na organizaci úkrytu, nedovolily, aby je nacisté našli. Radovaly se a slavily osvobození společně s Hannou a maminkou.

12.kapitola (str.30-31): Konec války
  1. Konec války – přišel okamžik na který Hanna a maminka čekaly po celou dobu války – válka skončila a byly svobodné. Vrátily se do městečka Biala Ravska, doufaly, že se setkají s rodinou a přáteli. Když přijely, zjistily rozsah ztrát, tatínek válku nepřežil, všichni členové rozvětvené rodiny byli zavražděni, a naživu zůstalo pouze několik lidí z městečka. Ukradli jim majetek a vztahy s polskými sousedy doznaly značných změn. I přesto se snaží najít své místo pod sluncem.
  2. Místo pobytu Hanny a maminky – při krátkém pobytu v Biale Ravske pochopily, že tam pro ně není místa. Odjely z městečka a hledaly nové místo.

Otázka: Jak si myslíte, že se Hanna a maminka cítily, když skončila válka a vrátily se domů do městečka Biala Ravska?
Odpověď: Hanna s maminkou se cítily zle – zhroutil se jim celý svět, zůstaly bez místa pod sluncem. Snažily se najít nový život.

13.kapitola (str.32-33): Nový život

Tato kapitola vypráví o návratu do každodenního života.

  1. Sionismus – Hanna s maminkou začaly znovu žít v jiném polském městě, a žily tam jako křesťanky. Ale Hanna postrádala židovský život, dokonce se připojila k mládežnické skupině. Sionismus vnesl do života Hanny a maminky nový smysl.
  2. Vytvoření rodiny – maminka se znovu provdala a do rodiny přibyl přírůstek – Hannin bratr.
14.kapitola (str.34-36): Epilog

Hanna v krátkosti vypráví o životě v Izraeli. Studovala na zdravotní sestru a pracovala jako sestra mnoho let, provdala se, měla syna, dnes má dvě vnoučata. Vypráví také o rodině Skovroneckových a o skutečnosti, že byli oceněni titulem Spravedliví mezi národy. Tento detail je pro Hannu velmi důležitý, tímto způsobem uznali a ocenili zásluhy rodiny, která Hanně umožnila přežít válku. Podle této zmínky v závěrečné kapitole vidíme, že Hanna vyjadřuje vděk rodině.

Otázka: Proč Hanna v poslední kapitole vypráví o rodině Skovroneckých? Co se dozvídáme o jejích pocitech?
Odpověď: Hanna obdivuje dobrý skutek rodiny vůči ní a mamince, je jim vděčná. Zdůrazňuje tuto skutečnost jako jednu ze základních informací o jejím životě.

4.jednotka: Závěr a shrnutí

Tato jednotka je věnována závěru knihy, hlavním cílem je umožnit studentům kreativní vyjádření k příběhu a sdílení zkušeností, které měli při seznámení s Hannou a jejím příběhem. Jednotka má být rozdělena následujícím způsobem. První polovina – kreativní vyjádření, druhá polovina – diskuze. Je důležité vytvořit klidnou atmosféru ve třídě a odpovídající hudba může být použita v první polovině, když studenti pracují samostatně.

1.část: Kreativní práce

Učitel předem připraví několik pracovních ploch se štětci, barevné papíry, pastelky, nůžky a novinové výstřižky. Žáci se rozdělí a vyberou si jednu z navrhovaných aktivit.

  1. Psaní dopisu Hanně Gofritové
  2. Kresba nebo koláž vyjadřující jejich pocity. Důležité je zdůraznit, aby si vybrali jednu událost, která je nejvíce oslovila.
  3. „Sbírání“ fotografií, které se rozletěly na všechny strany v 6.kapitole, když Židé byli deportováni na východ. Žáci mohou vytvářet portréty podle vlastní fantazie a vzpomínat na lidi, kteří zmizeli beze stopy. Je také možné použít fotografií dětí a rodin jako základního materiálu (fotografie mohou být nalezeny v archívu na website: www.yadvashem.org.il)

2.část: Diskuze

Žáci rozmístí dopisy a výtvarná díla ve třídě. Potom se vzájemně podívají na své výtvory. Každý žák si vybere jedno dílo, které k němu nejvíc promlouvá. Každý žák může přemýšlet o jedné otázce, kterou chce položit. Učitel podněcuje diskuzi o dílech kladením následujících otázek: Proč jste použili tyto barvy? Proč jste si vybrali tuto událost? Jak dopis nebo dílo vyjadřuje vaše pocity? atp.

Je důležité povzbuzovat žáky, aby se navzájem ptali a zdůrazňovat stejné věci a hovořit o rozdílech. Například: Vidím, že jste se oba rozhodli ztvárnit stejnou událost, nebo jedna událost ve vás vyvolala různé reakce, atp. Učitel vede žáky ke kladení otázek týkajících se pracovní plochy, kde „sbírali“ rozlítané fotografii. Žáci jsou vedeni k otázkám na jednotlivé fotografie, lidé na fotografii, na pozadí fotografie. Potom se vrátíme k první kapitole, kde se Hanna představuje a můžeme hovořit o podobnostech a rozdílech mezi dětmi – kamarády Hanny, kteří byli zavražděni v holocaustu a mezi žáky.