Friends  |  Press Room  |  Contact Us

The International School for Holocaust Studies


 

 

 

 

Druhá lekce:

 

Cíle nacistického Německa a smrtící mašinérie Osvětim-Birkenau prostřednictvím fotografií


Poslední cesta: Do plynových komor

Fotografie č. 33, Poslední cestaFotografie č. 33, Poslední cesta
Fotografie č.34, Židovské ženy a děti před Krematoriem IIIFotografie č.34, Židovské ženy a děti před Krematoriem III
Fotografie č.35, Poslední cestaFotografie č.35, Poslední cesta
Fotografie č.36, Poslední cestaFotografie č.36, Poslední cesta
Fotografie č.37, Poslední cestaFotografie č.37, Poslední cesta
Fotografie č.38, Židé v lese před návštěvou „sprch“, v blízkosti krematoriaFotografie č.38, Židé v lese před návštěvou „sprch“, v blízkosti krematoria
Fotografie č.39, Židé v lese před poslední cestou do plynových komorFotografie č.39, Židé v lese před poslední cestou do plynových komor
Fotografie č.40, Matky s dětmi v lese před smrtí poblíž krematoriaFotografie č.40, Matky s dětmi v lese před smrtí poblíž krematoria

Feiser Silberman

Viděli jsme dlouhé okno přes celou délku obrovské stavby, která byla hermeticky uzavřena širokými železnými mřížemi. Za mřížemi vidíme lidi, které za bití a štěkotu psů odvedli před námi. Tito zoufalí lidé pravděpodobně věděli, co je čeká. Beznadějnými výkřiky a srdceryvnými prosbami se dovolávali Boha a volali své blízké...Potom co jsme viděli, jsme už nejmenším nepochybovali, že Osvětim je Peklo.[1]

Haya Pomeranz

Narodila se v Kresniku v roce 1910. Do Osvětim-Birkeanau přijela z Majdanku. Dále byla poslána do Bad-Achen a Bergen-Belsenu.

Odebrali matkám děti, všichni sténaly, ale nebesa se neotevřela a Bůh nepomohl. Oblaka ronila slzičky, ale nikdo si nevšímal dětského pláče. Odvedli je do plynových komoar a do krematoria. Plameny šlehaly do nebe, ale nic se nestalo, protože Bůh a andělé spali.[2]


Závěry po práci s fotografiemi a svědectvími

  • Poznámka pro učitele:
    Rozhodli jsme se představit náměty pro diskuzi. Důležité je nalézt rovnováhu, jakým způsobem hovořit o holocaustu.
  • Co mají lidé na fotografiích společného? Podle nacistické teorie Židé byli odsouzeni na smrt. Přesto v Osvětimi, která fungovala jako pracovní i vyhlazovací tábor, někteří Židé byli přiděleni k nucené práci. Lidé, které vidíme na fotografiích jsou neschopni práce – staří lidé, matky s dětmi a mládež. Ženy, které jsou příslibem dalších generací a děti, které reprezentují budoucnost.
  • Smrt Židů nebyla dokumentována. Neexistují památníky ani hroby, kam by mohli pozůstalí chodit. Židé nejsou pohřbeni podle židovské tradice. Proto je důležitá práce jednotlivých obcí, které připomínají oběti. Jad Vašem shromažďuje jména obětí a dokumentuje osudy těch, kteří byli zavražděni i těch, kteří přežili. Další informace najdete na www.yadvashem.org.il

Meir Wieseltier
Slova[3]

Dva roky před vyhlazením
Nenazývali „vyhlazení“ vyhlazením.
Dva roky před holocaustem
Nic takového neexistovalo.
Jaký byl význam vyhlazení
Dva roky před vyhlazením?
Označení pro něco špatného, co se nikdy nemá stát.
Jaký byl význam slova holocaust,
Dva roky před holocaustem?
Slovo označující velký otřes
Plný neskutečného hluku.

Meir Wieselstier je izraelský básník a překladatel. Narodil se v Moskvě v roce 1941, v roce 1949 se přistěhoval do Izraele. Studoval práva, filosofii a všeobecnou historii. Byla mu udělena Bialikova cena za literaturu v roce 1995 a Izraelská cena za poezii a literaturu v roce 2000.


Po seznámení se s Osvětimským albem a Wieseltierovou básní, myslíte si, že jde Holocaust popsat slovy? Co pro vás znamená slovo holocaust?

Lili Jacob a Osvětimské album

Lili Jacob byla osvobozena americkou armádou v dubnu 1945 v německém koncentračním táboře Dora-Mitelbau. Když slyšela, že je tábor osvobozován, vyšla ven přivítat vojáky, ale byla tak slabá, že na místě omdlela. Spoluvězeňkyně jí odnesly do opuštěných německých kasáren. Když se probrala, byla jí zima a hledala ve skříni přikrývku. Našla album, když ho otevřela, viděla fotky rodiny a blízkých z rodiště Bilke. Lili si album nechala (fotografie 41-42, str. 66)
Lili se vrátila do Bilke v červenci 1945, doufala, že najde příbuzné. Z celé rozvětvené rodiny však přežila jako jediná. Přátelé a známí se dozvěděli o albu a přicházeli se podívat na fotografie blízkých, kteří byli zavražděni. Někteří poprosili o fotografie a Lili jim je darovala, proto některé fotografie dnes v albu chybějí.
Lili darovala album Jad Vašem při slavnostním aktu v Jeruzalémě 26.srpna 1980. Během projevu řekla: „Ze srdce mi spadl velký kámen, album patří židovskému lidu a jeho místo je ve stálé expozici Jad Vašem.“ U této příležitosti Lili byla oceněna medailí Jad Vašem. O dva dni později byla pozvána na setkání s tehdejším izraelským předsedou vlády Menachemem Beginem, který vyjádřil přání seznámit se s albem. Na zpáteční cestě do Spojených států Lili poprvé od konce války navštívila Polsko a muzeum v Osvětim-Birkenau.


Fotografie, které Lili Jacob uviděla, když našla album v květnu 1945

Fotografie č.41, Rabín Naftali Cvi Weiss – vrchní rabín BilkeFotografie č.41, Rabín Naftali Cvi Weiss – vrchní rabín Bilke
Fotografie č.42, Sril a Zlig – bratři LiliFotografie č.42, Sril a Zlig – bratři Lili

Náměty pro diskuzi
  • Diskutujte o důležitosti alba Lili Jacob z historického a osobního úhlu pohledu.
    Poznámka pro učitele:
    Použijte přílohu č. 1 (str.68) a zdůrazněte následující:
    Historická důležitost
    a. Unikátní zachycení židovského transportu od příjezdu do konce.
    b. Sloužilo jako důkaz u poválečných soudů, např.ve Frankfurtu nad Mohanem v letech 1963-1965.
    Osobní hledisko:
    a. Album slouží jako osobní memento pro přeživší a pozůstalé.
    b. Album Lili Jacob sloužilo jako důkaz proti nacistickým zločincům. Lili Jacob věnovala album v roce 1980 Jad Vašem.
  • Je důležité, že je album součástí stálé expozice v Jad Vašem? Co vedlo Lili k darování alba?
  • Zeptejte se studentů, jakým způsobem by popsali toto album?
  • Tato otázka pomůže studentům rozlišit mezi vlastními rodinnými alby a albem Lili. V otevřené diskuzi vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad vlastními rodinnými alby, zachycenými tvářemi a událostmi, Osvětimské album je pravým opakem. Němci pro nás z neznámého důvodu fotografovali, zachytili specifické aspekty vraždící mašinérie. Přestože se nejedná o zachycení smrti, lidé na fotografiích jsou k ní odsouzeni. Album je rodinným albem Lili, které bylo zneužito a lidé se změnili z jednotlivců na oběti Němců. Fotografie změnily charakter z portrétů na exempláře v historickém muzeu.

zpět



[1] Feiser Silberman, Archív Yad Vashem M/49E/2948.
[2] Haya Pomeranz, Archív Yad Vashem, MIE/1385,MIE/1339.
[3] Meir Wieseltier, „Words“ (Slova), Tel Aviv Review 4,redaktor Gabriel Moked, podzim 1989 – zima 1990, str.191.